Básničky
Do třetí třídy jsem chodil,
o Karolíně jsem snil.
Seděl jsem za jednou holkou,
za Polákovic Renatkou.
Ona měla někdy keci,
ke třeťačce hodí se přeci.
Učitelka nadávala,
že je strašně pomalá.
Prolézal jsem třetí třídou,
matematikou i pr...
o Karolíně jsem snil.
Seděl jsem za jednou holkou,
za Polákovic Renatkou.
Ona měla někdy keci,
ke třeťačce hodí se přeci.
Učitelka nadávala,
že je strašně pomalá.
Prolézal jsem třetí třídou,
matematikou i pr...
Do druhé třídy jsem chodil,
s Jirkou Černochem kamarádil.
Seděli jsem spolu,
ve škole u stolu.
Byli jsem elita,
jako ty jelita.
Úkoli jsme neplnili,
za ušima nám kroutili.
Pak jsem spatřil novou dívku,
učila mě hráti vybiku.
Učitelk...
s Jirkou Černochem kamarádil.
Seděli jsem spolu,
ve škole u stolu.
Byli jsem elita,
jako ty jelita.
Úkoli jsme neplnili,
za ušima nám kroutili.
Pak jsem spatřil novou dívku,
učila mě hráti vybiku.
Učitelk...
Ty to ještě nevíš?
Vážně ti to nikdo neřekl?
Abys mne nechal být a raději
přede mnou utekl.
Abys mne nechal s mými pocity,
mým smutkem, mojí tíhou,
nesnažil se vyléčit mé srdce,
poznamenané zrady rýhou,
abys šel vlastní cestou,
mohl se dále sm...
Vážně ti to nikdo neřekl?
Abys mne nechal být a raději
přede mnou utekl.
Abys mne nechal s mými pocity,
mým smutkem, mojí tíhou,
nesnažil se vyléčit mé srdce,
poznamenané zrady rýhou,
abys šel vlastní cestou,
mohl se dále sm...
Rozpolcené pocity a srdce na tři půle.
Kdybych aspoň mohla říci,
že nedělám to z vlastní vůle.
Jenže pravda mě ničí.
Mé myšlenky na mě křičí,
vzpírají se, nadávají
a mé city si se mnou hrají.
Nevím, co mám chtít.
Co dělat, jak se tvářit.
Jak s...
Kdybych aspoň mohla říci,
že nedělám to z vlastní vůle.
Jenže pravda mě ničí.
Mé myšlenky na mě křičí,
vzpírají se, nadávají
a mé city si se mnou hrají.
Nevím, co mám chtít.
Co dělat, jak se tvářit.
Jak s...
Když jsem do první třídy šel,
číst a psát jsem neuměl.
Bylo září prvního,
tisíciletí starého.
Rok devadesát devět,
bylo mi šest let.
Sedm bylo až v říjnu,
akorát jsem dostal rýmu.
Hiclová se jmenovala,
učitelka co mě měla.
Učila nás...
číst a psát jsem neuměl.
Bylo září prvního,
tisíciletí starého.
Rok devadesát devět,
bylo mi šest let.
Sedm bylo až v říjnu,
akorát jsem dostal rýmu.
Hiclová se jmenovala,
učitelka co mě měla.
Učila nás...
Až při toulkách svými sny
zabrousíš ke komnatě zapomnění,
dobře si promysli, co všechno se změní,
když její dveře otevřeš.
Co všechno vymažeš ze svého života.
Co všechno stane se,
když petlice zůstane tam kde má.
Až při toulkách svými sny uvidíš to ...
zabrousíš ke komnatě zapomnění,
dobře si promysli, co všechno se změní,
když její dveře otevřeš.
Co všechno vymažeš ze svého života.
Co všechno stane se,
když petlice zůstane tam kde má.
Až při toulkách svými sny uvidíš to ...
Všechny ideály vezmou za své,
když řeknou se věci jasné.
Tvá naděje ihned hasne
a ego jen tupě žasne...
když řeknou se věci jasné.
Tvá naděje ihned hasne
a ego jen tupě žasne...
Dnes mi nevolej.
Zase přišel příliv
a sůl mě štípe do očí.
Dnes mě nech být.
Není to poprvé.
Tenhle boj musím vyhrát sama.
Je to pokaždé stejné
a přesto jiné.
Dnes na mě zapomeň.
Vydám se na moře širé, hluboké.
Nechci, přesto musím.
S pl...
Zase přišel příliv
a sůl mě štípe do očí.
Dnes mě nech být.
Není to poprvé.
Tenhle boj musím vyhrát sama.
Je to pokaždé stejné
a přesto jiné.
Dnes na mě zapomeň.
Vydám se na moře širé, hluboké.
Nechci, přesto musím.
S pl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva