Home / Básničky o lásce / Hra srdce a citů
|
Hra srdce a citů
Neděle, 05. únor, 21:02 Autor: Ravyk, 
Czech Republic , 3 
|
|
|
Už si city semnou zase hrají, nevím co je na světě správně, dech se mi z toho pomalu tají, a pochyba, ta myšlenka znovu má mě. Nevím jestli jsi skutečná, nebo jsi jen můj sen, co se mi samotou zdá, každé ráno ho rozpustí den, a něžný vánek odvá. Klame mě vlastní zrak, a možná i všechny smysly, najednou cítím na prsou tlak, a trápí mě vlastní úmysly. Vidím tvůj úsměv ve vločkách sněhu, jenž si tiše padá k chladné zemi, vše jako v romantickém příběhu, ale uvnitř cítím, že srdce mé lže mi. Je to snad tím, že nemůže milovat? Že už bylo láskou zlomené, a chce se před světem schovat? radši navždy zůstat k citům studené. Stejně jako padá déšt z nebe, někdy hřeje jindy studí, tak i mé city, když zřím tebe, občas mrznou jako mé srdce v hrudi... |
|
|
Autora básničky potěší, když ho oceníš: |
|
| Zařazeno: | Básničky pro holky | Smutné básničky | Básničky o lásce |
|
Komentáře |
|
|
