Duše otrocká, tvář hrdá,
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žula tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
1828
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žula tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
1828
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva