A pohled na jeho paní, stojící v pláči nad mrtvou družkou, ty slzy ještě rozhojnil
Ty smrti zlá, jež neznáš slitování, ty matko běd a štkaní, ty drsný soude, jejž nic nezastaví, od chvíle, co mám v srdci hrot té rány, kudy jdu zadumaný, tudy tě pro...
A aby zakryl svůj pravý cit, předstíral lásku k jiné šlechetné paní; když však ta krásná záštita musila po čase odejít, sklíčilo ho to víc, než se nadál
Vy, co se cestou lásky ubíráte, pohleďte, jestli znáte srdce, jež musí tolik vytrpět; a jestli mi jen...
A tak se za všemi jeho verši nadále tají ta, jejíž sladké jméno chutnalo tak hořce
Bolestná láska, jež mě celý čas vede vstříc smrti k potěše té paní, ze které jsem se dřív jen radoval, mi vzala a vždy znovu bere jas, jejž dávaly mým očím při setkání...