Jeden den svobody,
ať se nikdo neptá.
Utéct do hor z města,
neprůstřelná vesta
a všechny ty prázdný gesta,
který vídáš,
za úsvitu tváře utíráš
a otáčíš polštář,
aspoň na malou chvíli chceš spát,
na všechno co se děje srát,
na chvíli přestat...
ať se nikdo neptá.
Utéct do hor z města,
neprůstřelná vesta
a všechny ty prázdný gesta,
který vídáš,
za úsvitu tváře utíráš
a otáčíš polštář,
aspoň na malou chvíli chceš spát,
na všechno co se děje srát,
na chvíli přestat...
V hlavě bludiště,
kde se sama sobě ztrácím,
na krku oprátka,
kterou mi vlastní činy krátí.
Zámek na rty,
city za zdí.
Milion dveří které neznám,
pod nohama mizí cesta
a ta hvězda, co dřív vedla,
cos viděla když jsi vzhlédla,
dávno už nesvít...
kde se sama sobě ztrácím,
na krku oprátka,
kterou mi vlastní činy krátí.
Zámek na rty,
city za zdí.
Milion dveří které neznám,
pod nohama mizí cesta
a ta hvězda, co dřív vedla,
cos viděla když jsi vzhlédla,
dávno už nesvít...
Zase jsi na dně,
zas neni co jíst,
chtělas být šťastná,
jen otočit list,
chtělas být prázdná stránka,
z které nemůžeš číst.
Myslelas že máš novou šanci,
že dostalas čas,
však z křídel a vzlítnutí,
zbyl jen zlomený vaz.
Bylas tak blízko ke...
zas neni co jíst,
chtělas být šťastná,
jen otočit list,
chtělas být prázdná stránka,
z které nemůžeš číst.
Myslelas že máš novou šanci,
že dostalas čas,
však z křídel a vzlítnutí,
zbyl jen zlomený vaz.
Bylas tak blízko ke...
Proč pořád v těle mám
něco co bodá mne do srdce
čas ten už nevnímám
poslední dobou jen mrzne
prázdnej pohled v prostoru
kde kdysi bylo barevno
vlastně se nic nestalo
však barev je odčerpáno
vesmír vzdálený
připomíná mi
že jsme spojený...
něco co bodá mne do srdce
čas ten už nevnímám
poslední dobou jen mrzne
prázdnej pohled v prostoru
kde kdysi bylo barevno
vlastně se nic nestalo
však barev je odčerpáno
vesmír vzdálený
připomíná mi
že jsme spojený...
Ty skleněný zdi,
pro lidi co nevidí,
sajou z tebe život jako vampír
a dým stoupá,
když hoříš jako papír.
Za úsvitu mezitim co se sbíraj,
poslední zbytky z tebe umíraj
a z duše co pro život včera ještě hořela,
dnes jen hromádka popela....
pro lidi co nevidí,
sajou z tebe život jako vampír
a dým stoupá,
když hoříš jako papír.
Za úsvitu mezitim co se sbíraj,
poslední zbytky z tebe umíraj
a z duše co pro život včera ještě hořela,
dnes jen hromádka popela....
Na nebi teď křižují se hromy s blesky,
však vítr mraky rozfouká a bude brzy zase hezky.
Občas větře velmi silný jsi, když fučíš někde venku,
proč nedokážeš rozehnat i špatnou myšlenku.
Proč člověk i když snad v dobrém nyní žije,
z minulosti víc si to ...
však vítr mraky rozfouká a bude brzy zase hezky.
Občas větře velmi silný jsi, když fučíš někde venku,
proč nedokážeš rozehnat i špatnou myšlenku.
Proč člověk i když snad v dobrém nyní žije,
z minulosti víc si to ...
Kdysi jsme si říkali všechno,
neměli jsme před sebou žádná tajemství,
život s Tebou byl vždycky Techno
a to moc dobře víš.
Mrzí mě,
že už si nemáme co říct,
mrzí mě i to,
že už nikdy nebude nic víc.
Mrzí mě,
že tyhle dny skončily,
mrzí mě,...
neměli jsme před sebou žádná tajemství,
život s Tebou byl vždycky Techno
a to moc dobře víš.
Mrzí mě,
že už si nemáme co říct,
mrzí mě i to,
že už nikdy nebude nic víc.
Mrzí mě,
že tyhle dny skončily,
mrzí mě,...
 | Jsem hodně zklamaný. Po krásném, neuvěřitelném i když krátkém vztahu je najednou... | |
 | Jmenuji se Adriana a hledám nějakého hodnýho kluka mezi 14-17 let, sice mi je to... | |
 | Je mi 15 let, což stejně vidíte na mém profilu, jen nevím co sem napsat... Hle... | |
 | Jsem kluk, co by tady rád poznal fajn lidi. Třeba se z toho vyvine i něco zajíma... | |
 | Hledám kamarádku na dlouhodobý diskrétní milencký vztah. Jsem zadaný a nechci to... | |
 | Ahoj jmenuji se Klárka, je mi 24 let. Mám ráda zábavu a moc ráda zlobím 3:) V ... | |
 | No.. tak se mi osvědčilo, že je stejně k hovnu sem psát nějaký hovna o mně. Je ... | |
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva