Večer když usínám při vytažených žaluziích a všecka oranži provoněná voda je už dopita slyším pozdě se vracející kočáry a koňská kopyta Zas jeden krásný den navěky navěky míjí Dobrou noc básníku zachyť ten ztracený hlas ó vrať mi všechen ten čas a všechen...
Kvantem pnutí, síly nutí k hnutí se vířit burácejíce resty příkré, kde na svých cestách, roztržený pytel moudrosti, vylepší všechny tvé schopnosti a zbavíš se zloby, jež v ranách hojíš svou myslí a smutek duši léčí z křehké vazby, cestu si dl...
V pustém šeru, sevři všechnu něhu do dlaní a vžij se do koloběhu všedních věcí, které jsou životem protkaný, jako by nebyli žádné zábrany, svůj osud z vladařit a co jsem dosud psal je jako předvolba v hleď k modlám, kde už se nikam neschovám a...
Závěje zatím vyplazují jazyky i na výslunní jarní paseky na níž se popásají ještě s mrazíky zajíci zatímco tam dole u řeky travička se už osměluje ochutnat zeleně rozjařený paprsek zpívajícího slunce Sama sebe dát
Každá stamina, znaje srdce tíhy, vliv ztrát natíná by se stav snáz za píď smázl, jako hlas co visí na vlásku v prodlených otázkách z nichž nelze pořád vstát, tak ti provaz háže, za přežití všech srážek, osobní anděl stráže, jako páže tvého ...
Rolnička cinká mezi tulipány. Jako páv se pyšní naplněné džbány.. Veselý štěbot ptačího kůru v poháry trousí stydlivou chmuru. A za pecí, kde lišky spí, mák noci zobou kohouti.
Zbaven ran z osamění, protáhl své schoulené srdce ve mění, kterého si někdo cení a za nic by jej nevyměnil. Taková láska poutá své odlesky v portrét cti si vše říct a tvořit vlastní svět pro- pověz co tě trápí, nalezneme co se nedá ztratit a k...