Na slzách památné upření co všechno jsi ocenil když si byl poslední kdo objevil jak projevit své vlohy a dosáhnout svobody vlastního nitra byla cesta vyrytá v srdci jako bys byl čepička na bodci a pro cvik držíš čepele než se to někde zase ...
Ve dne v noci svou osu prosím a doufám nadějně že má chvíle nadejde v zá jemný soulad kde úsměv stvrdí na co jsem hrdý a srdce pevné tah v těle zvedne jako otázky kdy jsem vše stačil patří k mému poslání abych se zašil a našel co m...
Vnímám plno věcí slyším hudbu v dešti a pěstuji v sobě tu nejlepší verzi abych v tom davu přežil a věřím že to dokáži sevřít a pevně vést ke zdaru v povaze podobné mé odvaze a v rosáhlém poli dopadu prosázet v lidech pochyby abych jejich rů...
Dělám to každý den tak proč ne i zítra přibývá mnoho změn a já se splet jen zřítka tak snad pýcha rány mé z hýčká neboť ta opona nepadne dokud to nezískám každopádně každá navštívená víska je další krok vpřed získat a já rád vidím vše z blízka...
Horko sužuje vyprahlou krajinu, travička na louce žloutne suchem. Kdo můžeš schovej se do stínu, motýl malátně poletuje vzduchem. Snaží se najít poslední kapku rosy, azurové nebe marně o déšť prosí.
Sviť, dálná hvězdo, hvězdo planoucí, ať setkávám se s tebou za nocí, ať paprsek tvůj z temnot přispěchá k mé choré duši jako útěcha, ať zbaven tíže, zbaven zemských pout za tebou vzhůru mohu volně plout.
Za vlnou vlna jde, žene se k splavu, šumí a klokotá. Lidé krok za krokem valí se v davu řečištěm života. Nad slunce polední ty vlny chladné tichý stín potěší. Člověk chce duši mít ... Proč? Vždyť v ní vládne chlad stokrát chladnější....