Před sebou drobečky jak si cestu osvětlit a veškeré bolesti potem odešli v potiší zásluh kde jsem před ostatní my zhasnul své vědomí kde se mi rozum přetvořil mezi samé neshody a stojím sám tak kde se mi pravda neříká a mohl bych spočítat ...
Jendo lstivý uvážlivý a vstřícný uvolni se a chvilku mi naslouchej. Vše co tě trápí chytá tě do pasti pod obrázky tvé fantazie a ty máš v zálibě vše stahovat na sebe za vinen že jsi hlava dubová jako úvod kam by ses všude hodil kdyby ses...
Duše otrocká, tvář hrdá, bída, nuda, chlad a dým. Pyšné město, žulo tvrdá s nebem bledězeleným, přec jen časem se mi steskne po tvých šerých ulicích, kde se zlatá kadeř leskne, malá nožka šlape sníh.