Už je tady zase máj, vyženeme koně v háj! květen je tady znova, prací je naše osnova, máj je měsícem lásky, není výhra bez sázky, není odpoved´na všechny otázky, i stará kniha má obrázky, album moje zdobí pěkné fotky, a v mé váze jsou hezké ky...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také zde dole dochází k násilnému odloučení milenců jen proto, aby se čas zrychlil o tlukot jejich srdcí.
V před zůstal výsměchy ustál myšlenka pustá jak dále vzrůstat a v tom davu nevěštit svou hlavu a věřit sobě jako novověk dnů kdy opět plný síly chceš nějaký vliv mít a být obklopen lidmi co se za tvé taje nestydí a věří tvému srdci...
Hon za dalšími kroky poznat kdy využít ten pokyn pro klín jež čar rodí pro soužití podíl mnou drozd prolítá tak dál podnikám podiv tkal jako rozbuška od už a dále jako pojem hráze na bázi průtoku vjem posouvat pod pot vlastní péče ...
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které spadlo z nebe do zobáku, ze zobáku mezi chrpy. Ženci s žnečkami už brousí srpy.
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem nad máky i nad chrpami jitra: