Na hrudi stromoví je budka ptačí, trylilik do kraje ptáčkovi stačí, pírka svá nastaví pro vánek vzhůru, když vzdušný létavec dá se na túru, trylilik, trylilik očkem se dívá, můj kraji, zpívám Ti, vždyť se už stmívá....
Klidně a líně kráčím letní krajinou Kapkami deště něžně objímána Zelený obzor se otvírá přede mnou Obraz živý splývá se mnou Trhám si kvítí u cesty Tolik něhy předávají Vozy v otáčkách rozjeté Lituji ve svém rozjímání Vdechuji vůni trávy deštěm o...
Když noc se sklání, den píše zlaté tóny, na časy zachvění čekají zvony, vlaštovka ve hnízdě děťátka počítá, datel svůj zobáček zaboří do ticha, žabička po tůňce nožky své prohání, do kraje, do očí vpíjí se svítání....
Na obloze zlatý květ v žhavé lístky objal svět, rozpálil mu barvičky, skryl se mezi peříčky a prstíkem ze své záře dotkl se tam lidské tváře, že jsi tady človíčku, dám Ti horkou hubičku.