Na paloučku sedmikrásky počítaly ranní třpyt. Každá chtěla slunku říci, jak je krásné spolu být... Nad pasekou skřivan zpíval, stoupal s písní do výšin... Vzpomínáš, o kom jsi v létě sníval a kdo pro tebe byl vším?..
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, andělé si hrají v nebesky krásných zornicích. Když kráčí, celá dýše něhou, a promluví-li, tvář i rty jsou plny citu průzračného, tak plny zvláštní prostoty....
Soumrak vztahu, příliv chladu. Konec vztahu, všechno v tahu! Tvá duše rozťatá, bezesná samota, bloudění, němota, smrtelná temnota, vzpomínky mučí! Z každej cesty osudu, ďábel lásku svede. Věčná touha po štěstí za novou tě vede. Mizí už chla...
Na cestě ke mlýnu leželo bílé pírko. Nad řekou visela mlha jak závoj od nevěsty... Proč opustilo křídlo... či snad nebeskou peřinu? A proč leží v prachu cesty? A nebo vypadlo andělovi z perutě? Zvedla jsem ho a zašeptala: komu v křídle bělalo ...
Ve studánce nebe spalo, pod hladinou bez hnutí... vím, co pak stát se mělo - my dva v jednom objetí... Přišel vánek s vůní lesa, pohladil nám boky... prosil, ať ho naučíme z písně lásky čtyři sloky... Přišel vánek s vůni léta, pohladil nám tvá...