Za to jsem, viďte, rozumný hoch: umřela v pátek, pohřbím ji v neděli. Ptali se po ní. A že jsem rozumný hoch, o její smrti jsem klidně vyprávět moh, s takovým klidem, rty se mi nechvěly: pohřbím ji v neděli.
Ta moje múza, nechce mě políbit, nejspíš je unavená, spí a já ji mám nechat být. Prostě nic,žádné nápady, jak dát báseň dohromady. Má múza má na krku cedulku nerušit, snad se zase probudí, vnukne mi nápad a já nebudu muset v temnotě tápat. Tak ho...
Jak už to bývá, když je to naposled, netěší svět, netěší svět, a já přišel, bych sbohem dal tomu, co jsem mnoho miloval, nepřišel jsem rozbolet, ani abych žaloval.
To bývá tak, ruce jsou již studené, však srdce ne, srdce ne, r...
Jako dítě… Pohádkou ty jsi a já jsem dítě. Jezírka pláčou, v snách měsíc visí. — Děvčátko, kam jdeš, děvčátko, čí jsi? — Pohádkou ty jsi a já jsem dítě.
Někde je svět, někde je krev, tady jsou zakleté stezky. Zavolám lásku: zje...