U okna v podkroví klapla malá klika, den ručkou laskavou září Tě vítá, do jemných perutí vzduch vepsal šumění, nad krajem ptačí hvizd kouzlí své umění, v píšťalkách okapů vánek se honí, pohladil okvětí s barevnou vůní....
Už už chtěla odejít, jako světlo vyhasíná z laku dveří. — Počkej ještě! popadl jsem Knihu Dnění a rozevřel ji, jako když se otevírá břicho věštebných zvířat.
Nevím, jestli si povšimla, že se jí z obrázku klaním; ale tíhou...
Po špičkách do kraje čas noci vchází, déšť vlásek průzračný vetkal do mlází, sýkorky s vrabečkem kapka se dotýká, ťuky, ťuk na okno vpsalo se do ticha, měsíčku na nebi z duchen máš šat, Tvoji líc zářící každý má rád....