Nás spasí jenom skutky, žádná slova ať z řečniště, ať z písní slok se řinou; - ne knihy, zpěv - krev musíme mít jinou, čím byla kdys, když vlasť má býti znova!
Co hluchým stádům píseň Kollárova - ač tvoří svět, jak Duch kdys nad hlubinou?...
Ležíme na mořském břehu, pozorujeme žluť a temné moře, pošklebujeme se posměváčkům, co jdou za rudými řekami a vylamují alkovny slov z cikádového stínu, neboť v tomto žlutém hrobě písku a moře barva se vzývá spolu s větrem,...
Tři černí mravenci topí se v slze srny Nápisy na věnci a na koruně trny Padáme pod tíží a snažíme se dolézt vlekouce na kříži svou samotu a bolest Nebe je růžové Po cestě křížové snad konečně spočinem jak pšenice v klásku Spočinem bez...
Když pět mých rodných smyslů vnímá svět, na zelené palce zapomenou prsty a okem rostlinného půlměsíce zří, jak pochva mladých hvězd a zvěrokruh v hrsti nechaly lásku mrazem oškubat; jemný sluch spatří lásk...