Zvuk tónů večera do kraje se choulí, slunko se k peřinám oblačným kulí, vlaštovka mláďátkům čte v lůžku pohádku, by do snů ptačích pak nalezly svou zkratku, holoubek zavrkal, ukázal umění, den vplynul ve tmy taj, zvon vánek prom...
VIII. Ó Smrti, kapitáne starý, plavbu počni! Ten břeh je plný nud, ó Smrti, již je čas. Jak inkoust nebem, zemí tma se lije noční, však v srdcích, ty je znáš, tam vládne samý jas!
Ten oheň pokud plá, ať síly neztratíme, tvým jedem obče...
VII. To trpký, věru! zisk, co domů přinášíme! Jak jednotvárný svět a malý! Včera, dnes i zítra, na věky v něm všady sebe zříme: poušť nudy, oasy, v nichž rozhostil se děs.
Mám jít? Kdo nemusí, ať na cestu se nedá! Mám zůstat? Můžeš-li!...
Ach věru! hlavní věc jsme bez hledání našli; ten žebřík Osudu, když na všech na stupních jsme proběhli, zda víš, co všecky stejně krášlí? Ó nudný obraz! ten, jenž neumírá - hří...