Jak chátrající věc je netopýr, šerý a s vrásčitými křídly, ani píseň nezazní mu ze rtů či co by člověk vnímat moh. Má paraplíčko divně rozpůlené a opisuje ve vzduchu oblouk stejně nevyzpytatelný — ten vznosný filozof. Všeho lstivého je zástupcem,...
Krysa je v domě rázný host. Nájemné platit nedbá, s ní žádnou smlouvu neuzavřeš, co k něčemu by vedla; ať na ni rovnou jdem či oklikou, co vymyslíme, zmaří. Do svého mlčení je zahryznuta, jí ublížit se nepodaří — náš zákon na ni nedosahá — je ...
Pavouk tkal ze své píle za noční chvíle na oblouku bílé. Je to rubáš skřítkovi či pro paní krajkoví? Jen on to ví a nepoví. Z věčnosti je strategie jeho tvářnosti.
Ze zlata pás má černá včela, jak pirát na květ míří. Bzučí, pyšně prohání se a saje květné pýří. Je jenom pro ni vybráno, z tresti strání žije. Džbáneček, zlomek vesmíru, který se nerozbije.