VI Což v ráji není změny ve smrti? Což zralý plod nespadne? Či snad větve jsou povždy ztěžklé v onom skvostném nebi, neměnném, leč podobném mroucí zemi, řeky tam míří k mořím jak ty naše, leč nenajdou je, stejné táhlé břehy se ni...
Chtěla bych být lesní vílou, co tvář má stále milou. Tančící beze spěchu, na mechu, na trávě, jen tak, pro radost, pro potěchu. V tajemném lese na strání, tam co se vítr prohání. Na mechu v trávě bosá, když padá večer rosa . ......
V „Stačí to,“ říká, „mám však potřebu nepomíjejícího blaženství.“ Smrt je matka krásy; tudíž jen z ní má vzejít naplnění našich snů a tuh. Ač nám na cesty rozsýpá listí jistotného zahlazení, na cesty chorých strázní, na mnoho ces...