To Smrt, jež těší. Ach! to smrt, jíž lze jen žíti! Toť života je cíl, to naděj’ jediná, jež jako elixir nás hne a může zpíti, dá sílu kráčet dál, až den když zhasíná;
Toť v bouři, vichřici a v jíní, krupobití na čer...
Na východě červánky každou chvíli zrůžoví... jako moje opánky v zšeřelém pokoji. Světlo dere se skrze závěsy... čekám, až den slunko na oblohu zavěsí... Až zazní první písnička ranní a noc překlopí se do svítání, pak otevřu okno dokořán a nechám ...