V mém řemesle či trpkém umění, zkoušeném v tiché noci, kdy jenom měsíc běsní a milenci leží v objetí se všemi svými žaly, při zpívajícím světle píšu - ne pro chléb, ne ze ctižádosti, ne z pýchy a pro živnost kouz...
Procitá sama v mnohosti lásek, když úsvit, otvíraje její dlouhonoční oči, přistihl svůj zlatý včerejšek, spící v její duhovce, a slunce, které se vyhouplo z jejích stehen na oblohu, bylo zázračným panenstvím, dávným jako pecen a ryba,...