Čím jsem, řekni, čím jen jsem? Vynuceným úsměvem vprostřed nenávisti, stromem v létě, jemuž nenarostlo listí a nábřežím, tam, kde neprotéká řeka Šatnou, v níž se nikdo nepřevléká, dlaní solitéra - nemá, komu pohladil by tváře, ostrou š...
Ta pamatuje Mrtvý moře, když bylo eště marod. Ta pamatuje Velikonoční ostrovy na Popeleční středu. Ta pamatuje Černý moře, eště když nemělo volební právo. Ta pamatuje Návětrný ostrovy, když byly eště za větrem. Ta...
Signál prostupuje listím a hrabankou až tam, kde končí Fe a začíná Au. Musíš to slyšet! Je to vždycky o štěstí na správnej signál! Třetí den po tobě jsem tam kopnul: zas na tu samou grešli, která ovšem - což si si vůbec nevšim ...
Petr Borkovec je již dnes částečně pozapome- nutý autor, dalo by se ale jistě říct, že ho sice zná už jen hrstka čtenářů, ovšem zároveň jed- noznačně platí, že je to básník, který se dnes čte o něco méně než dřív, ale nedomnívej...
Na kulaté výročí s drobnokvětou listopadkou, co sama vypadala jako hrob. Přijeli jsme pozdě. „Mně, tvojí mámě, se zas zdálo o mámě (tj. dost, že sis vzpomněl, že máš taky mámu), vyčítala mi a vyčítala (tj. chci dělat, dělám všech...