Na kulaté výročí s drobnokvětou listopadkou, co sama vypadala jako hrob. Přijeli jsme pozdě. „Mně, tvojí mámě, se zas zdálo o mámě (tj. dost, že sis vzpomněl, že máš taky mámu), vyčítala mi a vyčítala (tj. chci dělat, dělám všech...
Sáhnu na tebe rukou, ve které nemám cit. Lupiny na stráni puknou, půjdeme spát. Hladové krky lupin. Něco jim dát. Hodit? Nebo až k ústům, celou dlaní? Strání pan Klenot. Voní seno. Paní Drahorádová šla už ráno.
On: Ach, jak jsi krásná, jemná, řízná a spásná. Jakou barvu máš a vůni, ty lásko má, v bezedné tůni. Jak mne opájíš i hlavu motáš a v objetí vždy spoutáš.
Ona: Ach, jak vábná tvá slova, tak podmanivá a snová. Jakou silou na mne hrají...
Lesostinný, sosnomračný okraj - to bys neuvěřil. Seděli jsme v mokrém mechu. Tep nám datel měřil, měřil. V mokrém mechu seděli jsme. Datel tahal červy z kostí. Seděli jsme, hlídali jsme žlutý kvítek žárlivosti. Z hlízky ve tvém ...