Svět na plátně, podzimní krajina, fantazie se se skutečností prolíná. Pole sklizeného obilí a vlaštovky co svá hnízda opustily. Chlad, co se vkrádá pod kabáty, kraj listím celý zlatý, slunce východy i západy, listím zasypané zahrady. Skutečnost i...
Vtržen do času, sedím teď na vratkém voru a říkám si: — Blesk jsem zaspal. A možná jsem zaspal i bezpočet světelných znamení ve všech těch rachotech světa.
VIII Tu ona slyší na bezhlesých vodstvech volání hlasu: „Hrobka v Palestině není práh bloumajících přízraků. Tam ležel Ježíš, je to jeho hrob.“ Žijeme ve starém chaosu slunce či v staré závislosti dní a nocí, v nezaštítěné ostrov...