Co volil bys? Shakespeara vidět, krále, jak celý svět svou šíji před ním sklání, neb v Learu svém jak mušky pouští z dlaní a mluví o životě v myšce malé?
Básníka zřít, za dary neskonalé jak svět mu všední cetky věsí k skráni, neb tak, když napsav ...
Zadržte, vy pradávné chvíle v kukaččím měsíci pod vyzáblým čtvrtým vrtošivcem na Glamorganském kopci, kdy zelené květy ženou vzhůru, ten náhon času. S ohařem v patách po lovčích stezkách čas, v blázn...
Ty vzpomněls pěvců, horských velikánů, zdaž prostý zpěv až k nim se může vznésti? „náš malý žal a naše malé štěstí“ zda zaklepat jen můž na jejich bránu?
Ó věř, že tak! Viz bleskem rozoránu tu jejich líc a slyš, zda nešelestí v těch rýhách květný ...
Hledám Tě kde pak si, všude je ticho, necítím nic Co se děje, kam to hezké se ztratilo, bojím se co to je, miluješ mě? Nebo je to konec, odpovíš mi tečou mi slzy, obejmeš mě, už asi ne.