A panství smrti pomine. Nazí mrtví v jedno splynou s člověkem ve větru a pod západní lunou; když jejich kosti do běla ohryzány odvanou, hvězdy jim vzejdou u nohou a loktů; ač smyslů pozbudou, zas budou při rozumu, ač mořem...
Chci odtud zmizet pryč, někam, kde zvadlá lež nesyčí a hrůzy prastaré neklíčí v nářku, jenž roste, než den skrýš za kopcem v hloubce moře najde. Chci odtud zmizet pryč, pryč z věčného buď zdráv, z přízraků, které vzduch...
Trvá to dlouho, nežli vykrvácí se srdce z toužení v tom žití ději; - ba: Ještě krůpěj! - naše rty se chvějí, když štěstí, mladost, naděj, vše se ztrácí.
Však blažen ten, kdo, vše kdy v zmar se kácí, sen po snu zniká, naděj po naději, se vrací do se...
Kdyby se lampy rozzářily, tvář svátosti by seschla, v osmistěnu překvapivého světla lapená, a každý jinoch lásky dvakrát by vzhlédl před pádem z milosti. Rysy tváře v jejich soukromé tmě patří živému tělu; nech vstoupit vša...