A panství smrti pomine. Nazí mrtví v jedno splynou s člověkem ve větru a pod západní lunou; když jejich kosti do běla ohryzány odvanou, hvězdy jim vzejdou u nohou a loktů; ač smyslů pozbudou, zas budou při rozumu, ač mořem...
Chci odtud zmizet pryč, někam, kde zvadlá lež nesyčí a hrůzy prastaré neklíčí v nářku, jenž roste, než den skrýš za kopcem v hloubce moře najde. Chci odtud zmizet pryč, pryč z věčného buď zdráv, z přízraků, které vzduch...
Trvá to dlouho, nežli vykrvácí se srdce z toužení v tom žití ději; - ba: Ještě krůpěj! - naše rty se chvějí, když štěstí, mladost, naděj, vše se ztrácí.
Však blažen ten, kdo, vše kdy v zmar se kácí, sen po snu zniká, naděj po naději, se vrací do se...
Kdyby se lampy rozzářily, tvář svátosti by seschla, v osmistěnu překvapivého světla lapená, a každý jinoch lásky dvakrát by vzhlédl před pádem z milosti. Rysy tváře v jejich soukromé tmě patří živému tělu; nech vstoupit vša...
Dovoluji se dneska smát, dovoluji se dneska jen tak hrát, dovoluji si jen tak být, dovoluji si snít, dovoluji si užit tento den, dovoluji si nebýt smutná jen, dovoluji si šťastná být, dovoluji si dneska žít.