Když nízká obloha jak víko rakve tíží nám duši stísněnou, již dlouhý svírá bol, když noci smutnější se temné ráno plíží, an mlhou zastírá se obzor kol a kol;
Svět vlhký na žalář když kolem nás se mění, kde Naděj‚ netopýr, ach! lítá těkav...
Neb starý sekretář - ó! že bys nespočet’, co veršů, psaníček, co aktů, not a písní, co vlasů v papírkách v těch přihrádkách se tísní! víc nemá tajemství než smutná hlava má. Toť pyramida jest, ...
Jak sladko, trpko též! - noc zimní, mrazivá, ty slyšíš od krbu, kde v kouř se plamen ztrácí, když temnem nočním sbor se zvonů rozzpívá, jak dávná z daleka se upomínka vrací.
Ten zvon buď pozdraven, jejž nezlomila léta, hlas jemuž ves...