Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které spadlo z nebe do zobáku, ze zobáku mezi chrpy. Ženci s žnečkami už brousí srpy.
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem nad máky i nad chrpami jitra:
Eispneómenos aéras. Anámixi ygroú kai vlénnas. To neró den eínai pléon neró. Epimelitírio. Systatiká. Thánatos. Neró. Sepse. Simeío. Aqua, corpus, aqua. Allagés se óla: ta ydátina sómata, thermokrasía sto ...