
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Cesta
VIII.
Ó Smrti, kapitáne starý, plavbu počni!
Ten břeh je plný nud, ó Smrti, již je čas.
Jak inkoust nebem, zemí tma se lije noční,
však v srdcích, ty je znáš, tam vládne samý jas!
Ten oheň pokud plá, ať síly neztratíme,
tvým jedem obče...
Běžel jako o závod,
mířil totiž na záchod.
Pak před cílem těsně
nestihl to děsně.
Ticho přilétá
jako polibek na ústa.
Stromy se lesknou
letní srstí
slunce se odírá
o mé nitro.
Mám prázdné ruce
a sny
a je mi to líto
že daleko jsi.
Branou dokořán
otevřenou,
do stran zřenou,
v objev dopřáno.
Přesah i zrádnou
ranou ve strach,
neradno, kde vztah,
přestat vládnout.
Pro den zváno,
čeho ten hoden,
svodem vázáno,
že hostem jen.
Jedna mince pro štěstí,
hodnota je směšně malá,
je spíš pro to, aby hřála
dlaň, schovaná do pěsti.
A než slavík, spíše vrána,
jako v staré pověsti
zpívám tady pro štěstí
ve dveřích dalšího rána.
Zkus zazpívat tichu jitra,
ta slova jeno...
Dnešek je jenom poslední
vteřina všeho co bývalo včera
a možná zítřek nebude
pozítří zbývá jenom do večera
Cesta
VII.
To trpký, věru! zisk, co domů přinášíme!
Jak jednotvárný svět a malý! Včera, dnes
i zítra, na věky v něm všady sebe zříme:
poušť nudy, oasy, v nichž rozhostil se děs.
Mám jít? Kdo nemusí, ať na cestu se nedá!
Mám zůstat? Můžeš-li!...
Aby srdce pookřálo,
játra řekla ách,
aby rozum přivřel očko,
aby se splách prach.
Když jen zašeptáš mé jméno,
srdce se rozběhne jakoby
vyskočit mělo z hrudi...
krev v žilách prudce proudí...
v tvým dotecích slunce žár...
v mých očích hvězdný prach
usadil se na řasách...
rty... polibky... zas... a zase...
spolu ztrácíme se v ča...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc