
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Příroda měla zlost,
že vyzvala jsem každý vítr k závodu;
poslala na mne skutečnost,
ta protrhla plášť mého balónu.
Jsem džbánem bez ucha
Jsem píseň bezduchá
Jsem hostina bez hostí
A tím kdo se vždy postí
Když
Lásko
Odcházíš
Jsem bez světla lampou
Když ruce mé tápou
V tom prázdném prostoru
Hledajíc oporu
...
Ležela perla na mé dlani
jediná krůpěj v misce dlaně
o noci jasné, svaté Anně
daleko do svítání
za chladné noci koncem léta
snad jsem ti setřel slzu s lící
v půl třetí ráno na ulici
po třech lžích a dvou cigaretách
jediná kapka na mé dla...
Zde léto pro mne ustalo.
Pro jiný kraj a jinou duši jest,
co potom ještě uzrálo.
Pro mne teď začal trest —
tu zimu překonat,
zimou se proklestit.
Rozpouštěj si své rampouchy
před tropy své nevěsty.
Vím že nikdy tě nenajdu,
vím že už musím nechat to jít,
věřila jsem tolik času,
jsem unavená nechám to být,
nevěděla jsem že je to tak těžké,
věřit člověku, když je na dně,
proč jsem zas věřila,
zas jsem zrazená ostala,
v tomto světě snad...
S tebou v poušti,
s tebou v žízni,
s tebou v lese tamarindů,
tam teprve leopard volně vydechne!
Život ti nabízí tolik radostí,
tak se je chytit snaž!
Ale je pln i častých starostí
a ty ze své mysli - rychle smaž!
Projdi se po louce i lesem,
zavzpomínej na krásné chvíle,
jinak si delší dobu starosti nesem,
tak ať jsou raději vzdáleny míle....
Zaťukal někdo na dveře.
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Jaro to nemohlo být,
je podzim již.
Láska to nemohla být,
ta neodešla.
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Zaťukal někdo po druhé.
Hlas pravil mi: Otevři, otevři!
Snad je to pozdrav z dale...
Tikot budíku, déšť na střeše
tu po vzniku, než nařeže své.
Ticho a pak záblesk, hrom sveden,
příchod, zlom, jak za trest z nebe.
A již lije i tlakem bije,
aniž ví, že pří je svým znakem.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc