
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Probouzím se s nadějí,
že přijdeš večer zas.
Vím, že zázraky se nedějí,
chce to prostě jenom čas.
A čas - ten se pomalu vleče,
předlouhé je to čekání.
Jen voda v řece stále teče
a ty neslyšíš mé volání?
Se smutkem večer sama usínám,
...
Slunce vidíš níž,
větřík prudce cítíš,
třít ruce jsi nucen již,
větříš to, co v něm blíž,
hrou svou i v dojem spíš.
Živote můj, už mě nebolíš...
Snad bolela mne očekávání,
že svět je krásné místo
na Modré planetě
A ono opravdu je,je nádherné!
-tolik načechraných mraků
na modré obloze se houpe
-sluníčko hladí paprsky
a s deštěm touží po duze
-rybníky, ...
Spiknutí proti obru
První dívka
Až se ten hňup přimátoží,
přiostří teslici,
poběžím před ním
a rozestřu nejuctivější vůně
z pelargonií a nečichaných květin.
To ho zarazí.
Druhá dívka
Poběžím před ním
a rozklenu látky poseté barvička...
Snění
Nezměrná touha
Jak spirála do nebe
Podzimní listy
Barvami hýří
Rudnou i city -
Průhledná sklíčka na arkýři
Zmoklé sny nevzlétnou
Ztěžkla křídla motýlí
Vítr je zametá
A Láska láskou zešílí ...
Milá!
Skácené lesy.
— Má milá, kde jsi?
— Slast, klam a prokletí
dávno už kdesi.
Shořelý hvozd.
— Neměls mě dost?
Změnila jsem se ti
na minulost.
Milá!
Skácené lesy.
— Má milá, kde jsi?
— Slast, klam a prokletí
dávno už kdesi.
Shořelý hvozd.
— Neměls mě dost?
Změnila jsem se ti
na minulost.
Podzim je moje stará teta
trvalou z kouře, úsměv z kamene
v očích má ještě slabý odlesk léta
rty však už pevně sevřené
strakatý kabát, co nenosí tety
a pod ním tělo chudé, tenké jako stín
vane z ní vůně mokré cigarety
a taky vlhká hlína, stesk a...
A víš co?
Co radíš?
Vadíš již!
Co pravíš?
Svádíš ji!
Co chraptíš?
Jak i zdravíš!
To vidíš?
To si piš!
Co to píšeš?
Toto klišé!
Ty jsi spíše...
Kručí mi v břiše!
Najíš se u ní,
učí i rysy snubní!
Co tou povídáš?
Pouto smlou...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc