
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
A zase
o čem ta
zdá se,
co pošeptá.
Ráz o kráse,
co odkvétá
v sráz hráze.
Jas v ohlase,
co oplétá
slast fráze.
Kaz pozná se,
prokletá
past ve snaze.
Hlasem já jsem,
pokleká
zase rázem.
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela.
Její dvě příjmení mne zastavila.
Panna provdaná teď leží v pokoji.
Provdala se v tomto deštěm splachovaném místě,
kam náhodou jsem jednou zabloudil,
dřív než jsem zaslechl z matčina l...
Můj zlatý andílku,
dám Ti sladkou pusinku
a bude nám spolu nebesky,
přeji Ti sen moc hezký.
Žila želva ve vodách rybníka,
vydala se po břehu na procházku.
Polní zajíc kolem ní utíká,
napadlo ho uzavřít s ní sázku.
Dojdeš-li dříve k lesu pod keř akátu,
donesu ti z pole hlávku salátu.
Ješitný zajíc ve vítězství věří,
pomalá želva předhon...
Tloukl jsem na štěstí brány,
jako jiní na ně tlukou; -
otevřelo, chopilo mne
tou svou vlídnou, teplou rukou.
Usmálo se. - Kolem stáli
lidé šťastní. - „Srdcem lehcí,“
dělo, „vešli za mé brány.
Chceš být šťasten?“
Děl jsem: „Nechci.“...
Stromy
neřeknou za život víc,
než co v pařezech přečteš.
Přírodu nechme na pokoji.
Dosti na tom, že lidé
mají v duši neklid.
A včas se vzpamatovat.
Abychom nebyli
chudší o něco víc
než ten, kdo rozumu nemá.
Kdysi to byla ta barvitost rčení
Kdysi to byla ta barvitost rčení,
jimiž prosákla do mého stolu ošklivější strana
kopce s překoceným polem, kde tiše škola stála
a při hře rostl záhon dívek v bělobě a v černi;
musím uvolnit jemné mořské závaly slov,...
Přeji Ti noc,
jakou jsi ještě nezažila,
miluji Tě moc
a chci, abys se mnou byla.
Schovám se jednou pod tvá víčka
Kouknu, kam tvé oči se dívají
a básně budu psát jen na psaníčka,
jak Ty někdy píšeš mi potají
Schovám se pod tvá víčka jednou
Tajně a tiše, že mne nezachytíš
A moje oči skrz tvé nahlédnou,
jak že tvé duši je, j...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc