
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Píšu svou báseň
na tvou bělostnou šíji
Když ji líbám
je mi jako bych se
po provaze procházel
a čekám
až se utrhne
abych spadl dolů
do tvého těla
a myšlenky odváděl
po tvých vlasech jinam ....
Síla, jež zelenou zápalnicí
vyžene květ
Síla, jež zelenou zápalnicí vyžene květ,
žene můj zelený věk; ta, která kořeny stromů vyvrací,
je také zhoubcem mým.
A já nemám slov, jimiž bych řekl zkroucené růži,
že moje mládí ohýbá horkost stejných zim....
Do školy je cesta dlouhá,
do hospody chvíle pouhá,
a tak řeším dilema,
být s pivem nebo s koulema?
Ráno slyšela jsem první ptačí zpěv,
kéž by se už s námi chtěla zima rozloučit,
sbalit si sněhové peřiny,
mlhu, plískanice a odejít.
Sněženky, bledulky vytáhnem ze země
a bude nám opět jarně, příjemně.
Sluníčko u nás zase najde stálou adresu,
dny...
Na perutích myšlenek,
málo cestu znaje,
vyletěl jsem úsvitem
kams ku branám ráje.
Nebe bylo hluboké,
cesta byla dlouhá -
mnohá s křídlem zlomeným
potkala mne touha.
Já jak letěl nahoru,
ona střemhlav dolů.
Vzkřikla jen: Však sejdeme...
Kde kdysi vody tvé tváře
Kde kdysi vody tvé tváře ovíjely
můj lodní šroub, teď suchý přízrak vane
a smrt má oči vyvrácené.
Kde kdysi hřívy námořníků proklíčily
tvým ledem, suchý vítr se žene
přes jikry, sůl a po kořenech.
Kde kdysi zelené uz...
Adámek má vysvědčení,
žádná dvojka na něm není.
Raduje se babička,
je to samá jednička.
A tím končí básnička.
Na vlnách snaha, plná děje,
drahá ta se zdráhá a chvěje.
V bavlnách blaha sílí, pěje,
jak však svá sdílí, planá že je.
Vlna pak splavná, dále spěje,
píli dá vale či jí přeje.
Buď mýma očima, najdi mi cestu
dost možná každý má nějakou mapu
v závějích bílých jak šaty pro nevěstu
v blátě a po nocích tápu
buď mýma rukama, podej mi něco pít
paže chce cosi psát, ale spíš tápe
abych ji nestrkal někam, kde nemá být
do cizích...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc