
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Stojí sám,
smutný, zrazený, vyklizený.
Zdi zbledly,
ne závistí,
zub času se na nich podepsal .
Tváří se oprýskaně.
Malé kapičky po zdech stékají,
jedna za druhou padají k zemi,
jsou jako slzy
a zbourají ho brzy.
Je prázdný, unavený, opuštěn...
Před spaním
Noc. Já a lampa a Tolstého román.
— Někdo bude ukamenován.
Tak. Teď bavíme se askezí.
Dobytek vepřový, hovězí.
Každý den tři čteme autory,
lijem krev pod třemi prapory.
Knihy se píšou přec pro lidi,
nikdo se nestydí, nikdo...
Podzim už platí listím
svou útratu.
Je konec láskám, konec nenávistím,
podzim už platí listím
a není návratu.
I ze tvých očí padá
cosi jako list.
Je pustý park, je zpustlá promenáda,
z tvých očí slza padá
a listí z ptačích hnízd....
Karate
Šuto uči!
V uších hučí…
„Byl to tvůj nejlepší verš!
Nezachytil jsi ho ale.
Směšně tu poskakuješ,
sám sebou porážen, stále.“
Znám benzínovou studánku,
kam jezdí lidé tankovat,
zřejmě si najmu ochranku,
abych ji mohl zachovat.
Ať už jsi padouch, anebo bez viny
jestli jsi študák, anebo stařík
každému nadobro skončily prázdniny
za okna tesklivě připlulo září
mé srdce doposud drží si vakace
ačkoli zadnice ze školních škamen
povstala před léty, já musím do práce
štiplavý ...
Vše je jen tak něco
či kde co.
Zeje v něm i leccos,
děje dost.
Země zve se velmoc,
snese zlost.
Zde i sen, den a noc,
vznešenost.
V dalmatinské vinárně
Hádala se levá s pravou,
levá noha s pravou nohou,
zanesly mne obě posléz
v dalmatinskou vinárnu.
Stisk jsem ruku pobratimu
Dalmatinci od Spalata,
o dvě hlavy je on větší,
já jsem menší o dvě hlavy,
já jsem přišel vín...
Tak blízko
jsme vedle sebe
dva pramínky vody
slévají se
do odevzdanosti
myšlenek a paží.
Až se tají dech
z té nesmírné krásy.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc