
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
XXXI. Náklonnosti
V krásné zahradě, kde paprsky podzimního slunce zdály se zdržovat
s rozkoší, pod zelenavou již oblohou, na níž plula zlatá oblaka
jako putující kontinenty, čtyři krásné děti, čtyři hoši spolu hovořili,
nabaživše se patrně hry.
Jeden prav...
Noc se ptává dne, když svítá,
co jsou to ta opozita.
Milá noci, to máš tak,
když je něco naopak.
Dlouhý - krátký, starý - mladý,
najdeš další protiklady.
Je jich všude moc a moc,
světlo a tma, den a noc.
Ta která nám dává ovoce i obilí,
všechno to co pole nebo sady zrodily.
Poskytuje domov prostor k životu,
bez ní bychom tu jistě nebyli.
Ať už ji stvořil kdokoli
v tom složitém, vesmírném soukolí,
je dobře, že to udělal
a planetu zemi nám darem dal…...
Ó bázni Tanečnice pavučin
tkaných osudem nevidomým
Básni z níž poztrácel jsem
téměř všechna slova
ty všudypřítomná básni
Pln pokušení sloučit sporá upamatování
v novou zářivou věrnost
brodím se listím podzimním
jako bych šlapal po roztříš...
Tak dlouho hledá řeka své koryto
až si je najde
A potom sbohem řečiště
Schni si a lapej po vzduchu
uvyklé dýchat žábrami lásky
Jen malá perla zůstane
ztracená někde v trávě
XXX. Šňůra
EDUARDU MANETOVI
„Iluze,“ pravil mi přítel, „jsou snad tak nespočetné jako vztahy lidí
mezi sebou nebo jako vztahy lidí a věcí. A když iluze zmizí, to jest,
když vidíme bytost nebo fakt tak, jak existuje mimo nás, zakoušíme
bizarní pocit, z pol...
Vzpomínám na ty časy,
kdy hrůzou mi vstávaly vlasy,
když musela jsem ráno do školy
a po večerech si psát úkoly,
to záškoláctví je v rodině asi.
Volal vokál do skal v dál...
co dal...co vzal...pozval...vzdal...
Zima ze spánku se probudila,
sníh zasypal vesnice i města.
Mráz s chutí pustil se do díla,
stromkům nesmí chybět bílá vesta.
Z kopce dolů jedou děti na saních,
starší snowboard či lyže navlékly.
Údolím ozývá se veselý smích,
i když mráz do tváří...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc