
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
(neznámý autor)
Viděl chlapec rozkvítat
planou růži v stráni,
viděl na ní rosu stát,
rozběh se s ní radovat,
podívat se na ni.
Růže, růže, růžičko,
rudá růže v stráni!
Utrhnu tě, růže, tam,
utrhnu tě v stráni!
Já tě, hochu, popíchám,
p...
Tvar, který slunce má,
ten jediný mu patří.
Vždyť potřebuje mísu
pro svoji záři.
V ty dny už odletěli ptáci,
několik se jich přece vrací
se ještě rozloučit.
V ty dny nás nebe znova zmámí,
obleče modrozlaté klamy —
svůj lstivý června svit.
Pomýlit včelu nestačí,
tak dobře se však přetváří,
že uvěřím mu málem,
než přesvědčí ...
Den za dnem zní ode zdí,
ten poslední je přední.
Byť jen všední pohled s ním,
viděn i v kladném zření.
Snadném spíš v tom, co ohled,
řádném, když to vadné zlým.
Odpolední odezní
a s ránem tón se změní.
Jsou strašidelné i fascinující,
úzkost či strach přivodit dokáží.
Jindy zas velký údiv na líci,
přírodní jev s velkou silou a kuráží.
Teplý a vlhký vzduch do atmosféry vystupuje,
ve výšce se ochlazuje a kondenzuje.
To mraky a elektrické náboje vytv...
Ten vítr byl jak polnice,
v trávě klokotal;
nad letním vedrem zlověstně
zelený zavál chlad.
Před smaragdovým duchem lidé
se skryli ve svých zdech,
když mokasínem elektřiny
nás přešel rozsudek.
Na zástup stromů supících,
kdo žili, hleděli,
n...
Když už ptáci v létě zmlknou,
drobný národ v trávě
dojímavě celebruje
mše své nevtíravé.
Díkuvzdání zvolna stoupá,
obřad ani vidět není,
jenom jeho jemnost dávná
prohlubuje osamění.
Jak prastaré je poledne,
žár srpna už se mění
a vzbouzí zp...
Hrubou nití tkám, větu za větou,
nepochopitelná mi snění.
Je to možno, že růže růže rozkvetou
na sukovitém kmeni?
Tvrdá slova mi ze rtů padají,
jako kameny do modrých zřídel.
Je to možno, že cestou vzeplají
a neotrou snu křídel?...
Co tak si dát hlad.
No to je nápad,
notou touto hrát,
jak kručí v břiše
a mučí spíše
rád, letní salát.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc