Básničky
Svlékám Ti šaty
Zip jede dolů
Ruce se chvějí
Když sami jsme spolu
Zrychlený dech
Cáry citů po oknech
I slzy ze skla stékají
Co ukáply Ti potají
Pít vodu
Která pramení
Snad na nás se
Nic
Nezmění
Srdce buší na poplach
Zahá...
Zip jede dolů
Ruce se chvějí
Když sami jsme spolu
Zrychlený dech
Cáry citů po oknech
I slzy ze skla stékají
Co ukáply Ti potají
Pít vodu
Která pramení
Snad na nás se
Nic
Nezmění
Srdce buší na poplach
Zahá...
To je ta kaple Kosmy a Damiána v hlubokém lese
královny víl.
To je ta studánka, do níž bez konce prší hoře
královny víl.
To je ten zmučený kámen bláhové dcerušky
královny víl.
To je ta kaple Kosmy a Damiána, u které ubili
kolouška. Ještě nemluvil....
královny víl.
To je ta studánka, do níž bez konce prší hoře
královny víl.
To je ten zmučený kámen bláhové dcerušky
královny víl.
To je ta kaple Kosmy a Damiána, u které ubili
kolouška. Ještě nemluvil....
Myslíš,
a nic nedomyslíš.
Cítíš,
a nic nedocítíš.
Věříš,
a doufáš v naději,
že ty, pro něž hoříš,
k plnosti dospějí.
I rozdáváš se,
jak v poločase.
Svým vstřícným hlasem,
a ptáš se: Kdo jsem?
Hledáš se,
v myšlenkách...
a nic nedomyslíš.
Cítíš,
a nic nedocítíš.
Věříš,
a doufáš v naději,
že ty, pro něž hoříš,
k plnosti dospějí.
I rozdáváš se,
jak v poločase.
Svým vstřícným hlasem,
a ptáš se: Kdo jsem?
Hledáš se,
v myšlenkách...
Čas a vzpomínky v něm.
naděje, radost, pouhý sen,
a já jako ratolest v něm.
Již dospělý jsem,
připraven tváří tvař,
na popelky všední šat.
Záře dnů jinocha,
spadají do ran otroka, tvých představ,
jenže s tím sem dávno už přestal,
a tak sám sob...
naděje, radost, pouhý sen,
a já jako ratolest v něm.
Již dospělý jsem,
připraven tváří tvař,
na popelky všední šat.
Záře dnů jinocha,
spadají do ran otroka, tvých představ,
jenže s tím sem dávno už přestal,
a tak sám sob...
Často o životě přemítám,
co mi dal a co mi vzal.
V oblacích už dávno nelítám,
nesplnilo se vše, co si člověk přál.
Ale co ještě mohu od života čekat?
Snad jen trošku toho štěstíčka,
ale pro sebe - nechci si ho nechat,
přála bych své pravnučce - ...
co mi dal a co mi vzal.
V oblacích už dávno nelítám,
nesplnilo se vše, co si člověk přál.
Ale co ještě mohu od života čekat?
Snad jen trošku toho štěstíčka,
ale pro sebe - nechci si ho nechat,
přála bych své pravnučce - ...
Ovečky spásají zelenou travičku,
nikde však nevidíš kropenatou slepičku.
Choulí se vzadu v kozím chlívku,
bojí se, aby nechytla ptačí chřipku.
Pod kupou slámy snad štěstí víc,
nechce dopadnout jak kachny z Dobřenic.
Podél louky plné barevných kytič...
nikde však nevidíš kropenatou slepičku.
Choulí se vzadu v kozím chlívku,
bojí se, aby nechytla ptačí chřipku.
Pod kupou slámy snad štěstí víc,
nechce dopadnout jak kachny z Dobřenic.
Podél louky plné barevných kytič...
O půlnoci z Velkého pátku na sobotu běhávají hospodáři po zahradách a povříslem obvazují stromy, volajíce:
Obouvejte se, stromy,
bude zejtra mráz:
nebudete-li se obouvati,
posekáme vás.
Obouvejte se, stromy,
bude zejtra mráz:
nebudete-li se obouvati,
posekáme vás.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva