Básničky
Nic nechci víc než v duši klid
a žádného víc štěstí,
než co ho ptáče může mít
na květné ratolesti.
Když slunce hřeje z vysoka
a zem je pestrá květem
a vítr duje zhluboka
a mír jde celým světem.
A pochybností neznat hles,
jež v duši nes...
a žádného víc štěstí,
než co ho ptáče může mít
na květné ratolesti.
Když slunce hřeje z vysoka
a zem je pestrá květem
a vítr duje zhluboka
a mír jde celým světem.
A pochybností neznat hles,
jež v duši nes...
Krátká setkávání
Srdce, co na chvíli zbystří
Vzpomínky na minulé
Rány zjitří
Touha poznávání
Touha žít v párech
Šatů svlékávání
City rozervané v cárech
Věším je na plot
Cit kape do hlohu
Mé oči pláčí zas ...
... JÁ NEMOHU...
Srdce, co na chvíli zbystří
Vzpomínky na minulé
Rány zjitří
Touha poznávání
Touha žít v párech
Šatů svlékávání
City rozervané v cárech
Věším je na plot
Cit kape do hlohu
Mé oči pláčí zas ...
... JÁ NEMOHU...
O nijaké práci slov
O nijaké práci slov už třetí hubený měsíc
v břiše tučného roku a v těle, v řádném měšci,
slyšet chci vlastní kázání pro chudobu svou a řemeslo:
vzít si, abys dal, toť vše; vrátit, co je ti dychtivě dáno.
Když zpátky k nebesům p...
O nijaké práci slov už třetí hubený měsíc
v břiše tučného roku a v těle, v řádném měšci,
slyšet chci vlastní kázání pro chudobu svou a řemeslo:
vzít si, abys dal, toť vše; vrátit, co je ti dychtivě dáno.
Když zpátky k nebesům p...
Noc se třpytí hvězdami,
jsou jich stovky nad námi.
Kdyby mluvit uměly,
jistě by Ti sdělily,
že jenom Tvoji tvářičku
nosím ve svém srdíčku.
jsou jich stovky nad námi.
Kdyby mluvit uměly,
jistě by Ti sdělily,
že jenom Tvoji tvářičku
nosím ve svém srdíčku.
Ruce si šoupnu do kapes
asi bych to měl napsat
a tak to zkusím ještě dnes:
O čem sní prázdná kapsa?
stručný kapesní záznam
začal jsem psát hned zrána
snad, že je jedna prázdná
a druhá vysypaná
ačli byste se smáli
nebojím se to říci
...
asi bych to měl napsat
a tak to zkusím ještě dnes:
O čem sní prázdná kapsa?
stručný kapesní záznam
začal jsem psát hned zrána
snad, že je jedna prázdná
a druhá vysypaná
ačli byste se smáli
nebojím se to říci
...
Nikdy nezapomenu na tu tvář,
nikdy nezapomenu na tu zář,
nikdy nezapomenu na ten smích,
zapomenout na člověka je hřích,
Vzpomínám na naše procházky,
vzpomínám na naše povídaní,
vzpomínám na vše hezké,
vzpomínám v srdci Tě navždy mám.
Už j...
nikdy nezapomenu na tu zář,
nikdy nezapomenu na ten smích,
zapomenout na člověka je hřích,
Vzpomínám na naše procházky,
vzpomínám na naše povídaní,
vzpomínám na vše hezké,
vzpomínám v srdci Tě navždy mám.
Už j...
Zářné hvězdy na nebi,
plné tiché veleby,
k tmavomodrým výšinám
co mne, hvězdy, táhne k vám?
Na poušti i na moři
poutník s vámi hovoří,
vězeň, vzbuzen luzným snem,
pohlédne k vám s úsměvem.
Na dobro i zločiny
z nebes tmavé hlubiny
vá...
plné tiché veleby,
k tmavomodrým výšinám
co mne, hvězdy, táhne k vám?
Na poušti i na moři
poutník s vámi hovoří,
vězeň, vzbuzen luzným snem,
pohlédne k vám s úsměvem.
Na dobro i zločiny
z nebes tmavé hlubiny
vá...
A zase
o čem ta
zdá se,
co pošeptá.
Ráz o kráse,
co odkvétá
v sráz hráze.
Jas v ohlase,
co oplétá
slast fráze.
Kaz pozná se,
prokletá
past ve snaze.
Hlasem já jsem,
pokleká
zase rázem.
o čem ta
zdá se,
co pošeptá.
Ráz o kráse,
co odkvétá
v sráz hráze.
Jas v ohlase,
co oplétá
slast fráze.
Kaz pozná se,
prokletá
past ve snaze.
Hlasem já jsem,
pokleká
zase rázem.
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela.
Její dvě příjmení mne zastavila.
Panna provdaná teď leží v pokoji.
Provdala se v tomto deštěm splachovaném místě,
kam náhodou jsem jednou zabloudil,
dřív než jsem zaslechl z matčina l...
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela.
Její dvě příjmení mne zastavila.
Panna provdaná teď leží v pokoji.
Provdala se v tomto deštěm splachovaném místě,
kam náhodou jsem jednou zabloudil,
dřív než jsem zaslechl z matčina l...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva