Básničky
Ne Pane nejsem hoden přízně Tvé
já po léta žil jak ta zvěř
a Tvoje rány ohnivé
mně nesvítily ale věř
že nacházím-li jméno Tvé
pak ne ze strachu před trestem
já prosím vroucně za jiné
Jen neopouštěj tuto zem
Ta země krev Tvou pila vždy
...
já po léta žil jak ta zvěř
a Tvoje rány ohnivé
mně nesvítily ale věř
že nacházím-li jméno Tvé
pak ne ze strachu před trestem
já prosím vroucně za jiné
Jen neopouštěj tuto zem
Ta země krev Tvou pila vždy
...
XXXVII. Dobrodiní Luny
Luna, jež je rozmar sám, pohlédla oknem na tebe, když jsi spala ve
své kolébce, a pravila sama k sobě: „To dítě se mi líbí.“
A sestoupila měkce po svém oblačném schodišti a beze zvuku
pronikla okenními tabulemi. Pak se rozestřela po to...
Luna, jež je rozmar sám, pohlédla oknem na tebe, když jsi spala ve
své kolébce, a pravila sama k sobě: „To dítě se mi líbí.“
A sestoupila měkce po svém oblačném schodišti a beze zvuku
pronikla okenními tabulemi. Pak se rozestřela po to...
Když jsem šel k „mámně pro vjecy”,
„na vjetvy seděl mněsíc”.
Copak je tohle za kecy?
Čte naše úča, se děsíc.
Ta práce - ta je na pětku!
A já byl děsně rád.
Upadla rovnou za Bětku,
trefil ji totiž šlak!
„na vjetvy seděl mněsíc”.
Copak je tohle za kecy?
Čte naše úča, se děsíc.
Ta práce - ta je na pětku!
A já byl děsně rád.
Upadla rovnou za Bětku,
trefil ji totiž šlak!
Mráz s oblevou svou vládu střídá,
zima nad jejich soupeřením nemá moci.
Sněhová královna vločky sněhu neuhlídá,
netají pouze ráno nebo v mrazivé noci.
Když vítr s meluzínou divoce řádí,
strašidelné ódy pějí domům do komína.
Na ledu a sněhu snad zah...
zima nad jejich soupeřením nemá moci.
Sněhová královna vločky sněhu neuhlídá,
netají pouze ráno nebo v mrazivé noci.
Když vítr s meluzínou divoce řádí,
strašidelné ódy pějí domům do komína.
Na ledu a sněhu snad zah...
To obludné to úskok samý
co drápy do nás zaseklo
co rozjizvilo lány v jámy
a do země nám nateklo
tak rozvzteklilo samo nebe
svou zvůli lupem žijící
že nebe hmátlo vedle sebe
po krupobitné palici
To obludné to úskok samý
zda rozumělo kl...
co drápy do nás zaseklo
co rozjizvilo lány v jámy
a do země nám nateklo
tak rozvzteklilo samo nebe
svou zvůli lupem žijící
že nebe hmátlo vedle sebe
po krupobitné palici
To obludné to úskok samý
zda rozumělo kl...
Kdosi se zeptal
jak přišla na svět růže
Snad docela jednoduše
Jednou skápla na zem rudá krůpěj
a protože nebyla z lásky
obrostla trním
a aby na ni nikdo nezapomněl
těžkou vůní dýchá
jak přišla na svět růže
Snad docela jednoduše
Jednou skápla na zem rudá krůpěj
a protože nebyla z lásky
obrostla trním
a aby na ni nikdo nezapomněl
těžkou vůní dýchá
XXXVI. Touha malovat
Snad nešťastný člověk, ale šťastný umělec, jejž rozdírá touha!
Hořím touhou namalovat tu, která se mi objevila tak zřídka a jež
uprchla tak rychle, jako krásná želená věc prchá dozadu
za cestovatelem unášeným do noci. Jak tomu již dávno,...
Snad nešťastný člověk, ale šťastný umělec, jejž rozdírá touha!
Hořím touhou namalovat tu, která se mi objevila tak zřídka a jež
uprchla tak rychle, jako krásná želená věc prchá dozadu
za cestovatelem unášeným do noci. Jak tomu již dávno,...
My jsme žáci 3. B,
už se všichni loučíme
se školou, s učením,
s prvoukou a se čtením,
to z nás nikdo nezmění.
Už umíme dobře psát,
číst a taky počítat,
proto si bez viny
užijeme prázdniny
v náruči své rodiny.
už se všichni loučíme
se školou, s učením,
s prvoukou a se čtením,
to z nás nikdo nezmění.
Už umíme dobře psát,
číst a taky počítat,
proto si bez viny
užijeme prázdniny
v náruči své rodiny.
Leden tají, co dovede
pravda je přes led letmá
i potok se skryl pod ledem
krajina číhá ve tmách
v zimě proud smlčí pravou tvář
šeptá si tichou píseň
až ledy strhne kalendář
vstane a rozvodní se
jak skořápkář svou kuličkou
zmate a oklam...
pravda je přes led letmá
i potok se skryl pod ledem
krajina číhá ve tmách
v zimě proud smlčí pravou tvář
šeptá si tichou píseň
až ledy strhne kalendář
vstane a rozvodní se
jak skořápkář svou kuličkou
zmate a oklam...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva