Básničky
Do školy je cesta dlouhá,
do hospody chvíle pouhá,
a tak řeším dilema,
být s pivem nebo s koulema?
do hospody chvíle pouhá,
a tak řeším dilema,
být s pivem nebo s koulema?
Ráno slyšela jsem první ptačí zpěv,
kéž by se už s námi chtěla zima rozloučit,
sbalit si sněhové peřiny,
mlhu, plískanice a odejít.
Sněženky, bledulky vytáhnem ze země
a bude nám opět jarně, příjemně.
Sluníčko u nás zase najde stálou adresu,
dny...
kéž by se už s námi chtěla zima rozloučit,
sbalit si sněhové peřiny,
mlhu, plískanice a odejít.
Sněženky, bledulky vytáhnem ze země
a bude nám opět jarně, příjemně.
Sluníčko u nás zase najde stálou adresu,
dny...
Na perutích myšlenek,
málo cestu znaje,
vyletěl jsem úsvitem
kams ku branám ráje.
Nebe bylo hluboké,
cesta byla dlouhá -
mnohá s křídlem zlomeným
potkala mne touha.
Já jak letěl nahoru,
ona střemhlav dolů.
Vzkřikla jen: Však sejdeme...
málo cestu znaje,
vyletěl jsem úsvitem
kams ku branám ráje.
Nebe bylo hluboké,
cesta byla dlouhá -
mnohá s křídlem zlomeným
potkala mne touha.
Já jak letěl nahoru,
ona střemhlav dolů.
Vzkřikla jen: Však sejdeme...
Kde kdysi vody tvé tváře
Kde kdysi vody tvé tváře ovíjely
můj lodní šroub, teď suchý přízrak vane
a smrt má oči vyvrácené.
Kde kdysi hřívy námořníků proklíčily
tvým ledem, suchý vítr se žene
přes jikry, sůl a po kořenech.
Kde kdysi zelené uz...
Kde kdysi vody tvé tváře ovíjely
můj lodní šroub, teď suchý přízrak vane
a smrt má oči vyvrácené.
Kde kdysi hřívy námořníků proklíčily
tvým ledem, suchý vítr se žene
přes jikry, sůl a po kořenech.
Kde kdysi zelené uz...
Adámek má vysvědčení,
žádná dvojka na něm není.
Raduje se babička,
je to samá jednička.
A tím končí básnička.
žádná dvojka na něm není.
Raduje se babička,
je to samá jednička.
A tím končí básnička.
Buď mýma očima, najdi mi cestu
dost možná každý má nějakou mapu
v závějích bílých jak šaty pro nevěstu
v blátě a po nocích tápu
buď mýma rukama, podej mi něco pít
paže chce cosi psát, ale spíš tápe
abych ji nestrkal někam, kde nemá být
do cizích...
dost možná každý má nějakou mapu
v závějích bílých jak šaty pro nevěstu
v blátě a po nocích tápu
buď mýma rukama, podej mi něco pít
paže chce cosi psát, ale spíš tápe
abych ji nestrkal někam, kde nemá být
do cizích...
Věříš na zázraky.
věříš na kouzlo světa,
stačí tak málo,
stačí jedna věta,
vážíš si to co máš,
si rád za sebe,
si rád že si tu,
že máš to vše,
když umíš dát,
umíš i brát,
si vděčny víš vše ocenit,
umíš v lásce žit,...
věříš na kouzlo světa,
stačí tak málo,
stačí jedna věta,
vážíš si to co máš,
si rád za sebe,
si rád že si tu,
že máš to vše,
když umíš dát,
umíš i brát,
si vděčny víš vše ocenit,
umíš v lásce žit,...
Když tak to bylo souzeno,
nuž tedy sbohem budiž!
ty spíš v svém hrobě hlubokém
a víc se neprobudíš. -
Tvé srdce ani vzpomínky
už lásky nepocítí,
ty zapomnělas pod travou,
- já zapomenu v žití.
Ta tráva nechce uvadnout -
já dlouho plaka...
nuž tedy sbohem budiž!
ty spíš v svém hrobě hlubokém
a víc se neprobudíš. -
Tvé srdce ani vzpomínky
už lásky nepocítí,
ty zapomnělas pod travou,
- já zapomenu v žití.
Ta tráva nechce uvadnout -
já dlouho plaka...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
 |
| ||||
| |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva