Básničky
XXXVIII. Která je ta pravá?
Znal jsem jakousi Benediktu, jež plnila atmosféru ideálem a jejíž oči
šířily touhu po velikosti, po kráse, po slávě a po všem tom, co nám
dává víru v nesmrtelnost.
Leč tato zázračná dívka byla příliš krásná, aby mohla dlouho žít,...
Znal jsem jakousi Benediktu, jež plnila atmosféru ideálem a jejíž oči
šířily touhu po velikosti, po kráse, po slávě a po všem tom, co nám
dává víru v nesmrtelnost.
Leč tato zázračná dívka byla příliš krásná, aby mohla dlouho žít,...
Včera neděle byla,
včera byl hezký den.
Včera hořela škola,
kdo mohl, hasil benzínem.
Včera neděle byla,
včera byl hezký čas.
Včera hořela škola,
za týden bude zas.
včera byl hezký den.
Včera hořela škola,
kdo mohl, hasil benzínem.
Včera neděle byla,
včera byl hezký čas.
Včera hořela škola,
za týden bude zas.
Červánková víla do šatů z červánků obléká se,
snad jen anděl vyrovná se její kráse,
samotnému slunci ta kráska podobá se.
Vždyť spolu s ním ráno vychází za svítání
a navečer za obzor se zase sklání.
Je jako okvětní plátek růže,
nádherný přízrak z nebe....
snad jen anděl vyrovná se její kráse,
samotnému slunci ta kráska podobá se.
Vždyť spolu s ním ráno vychází za svítání
a navečer za obzor se zase sklání.
Je jako okvětní plátek růže,
nádherný přízrak z nebe....
Ne Pane nejsem hoden přízně Tvé
já po léta žil jak ta zvěř
a Tvoje rány ohnivé
mně nesvítily ale věř
že nacházím-li jméno Tvé
pak ne ze strachu před trestem
já prosím vroucně za jiné
Jen neopouštěj tuto zem
Ta země krev Tvou pila vždy
...
já po léta žil jak ta zvěř
a Tvoje rány ohnivé
mně nesvítily ale věř
že nacházím-li jméno Tvé
pak ne ze strachu před trestem
já prosím vroucně za jiné
Jen neopouštěj tuto zem
Ta země krev Tvou pila vždy
...
XXXVII. Dobrodiní Luny
Luna, jež je rozmar sám, pohlédla oknem na tebe, když jsi spala ve
své kolébce, a pravila sama k sobě: „To dítě se mi líbí.“
A sestoupila měkce po svém oblačném schodišti a beze zvuku
pronikla okenními tabulemi. Pak se rozestřela po to...
Luna, jež je rozmar sám, pohlédla oknem na tebe, když jsi spala ve
své kolébce, a pravila sama k sobě: „To dítě se mi líbí.“
A sestoupila měkce po svém oblačném schodišti a beze zvuku
pronikla okenními tabulemi. Pak se rozestřela po to...
Když jsem šel k „mámně pro vjecy”,
„na vjetvy seděl mněsíc”.
Copak je tohle za kecy?
Čte naše úča, se děsíc.
Ta práce - ta je na pětku!
A já byl děsně rád.
Upadla rovnou za Bětku,
trefil ji totiž šlak!
„na vjetvy seděl mněsíc”.
Copak je tohle za kecy?
Čte naše úča, se děsíc.
Ta práce - ta je na pětku!
A já byl děsně rád.
Upadla rovnou za Bětku,
trefil ji totiž šlak!
Mráz s oblevou svou vládu střídá,
zima nad jejich soupeřením nemá moci.
Sněhová královna vločky sněhu neuhlídá,
netají pouze ráno nebo v mrazivé noci.
Když vítr s meluzínou divoce řádí,
strašidelné ódy pějí domům do komína.
Na ledu a sněhu snad zah...
zima nad jejich soupeřením nemá moci.
Sněhová královna vločky sněhu neuhlídá,
netají pouze ráno nebo v mrazivé noci.
Když vítr s meluzínou divoce řádí,
strašidelné ódy pějí domům do komína.
Na ledu a sněhu snad zah...
To obludné to úskok samý
co drápy do nás zaseklo
co rozjizvilo lány v jámy
a do země nám nateklo
tak rozvzteklilo samo nebe
svou zvůli lupem žijící
že nebe hmátlo vedle sebe
po krupobitné palici
To obludné to úskok samý
zda rozumělo kl...
co drápy do nás zaseklo
co rozjizvilo lány v jámy
a do země nám nateklo
tak rozvzteklilo samo nebe
svou zvůli lupem žijící
že nebe hmátlo vedle sebe
po krupobitné palici
To obludné to úskok samý
zda rozumělo kl...
Kdosi se zeptal
jak přišla na svět růže
Snad docela jednoduše
Jednou skápla na zem rudá krůpěj
a protože nebyla z lásky
obrostla trním
a aby na ni nikdo nezapomněl
těžkou vůní dýchá
jak přišla na svět růže
Snad docela jednoduše
Jednou skápla na zem rudá krůpěj
a protože nebyla z lásky
obrostla trním
a aby na ni nikdo nezapomněl
těžkou vůní dýchá
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva