Básničky
Má matka mazlení ráda neměla.
Jen jednou, to už pozbývala sluchu,
jsem přitiskla, aby lépe slyšela,
svá ústa zlehýnka k jejímu uchu.
A já jsem zase otce prvně políbil,
když jednou při práci přišel k úrazu:
jak jsem se nad jeho rukou nachýlil,
a...
Jen jednou, to už pozbývala sluchu,
jsem přitiskla, aby lépe slyšela,
svá ústa zlehýnka k jejímu uchu.
A já jsem zase otce prvně políbil,
když jednou při práci přišel k úrazu:
jak jsem se nad jeho rukou nachýlil,
a...
Ty pozemky lidské,
v hloubi duše ryté,
i s oddenky v klícce,
zdobit může skryté.
Nemohou svou ozařovat,
vnějšími činy obdarovat
a schovávat se za režimy.
v hloubi duše ryté,
i s oddenky v klícce,
zdobit může skryté.
Nemohou svou ozařovat,
vnějšími činy obdarovat
a schovávat se za režimy.
Když vůdce prošmejdil každý kout
optal se ovcí i kuřat
rozhodl hovězí dobytče zapřáhnout
svěřit mu státní úřad
kdo šlape v čele vám napoví
tažný vůl, nikoliv lidi
tak může připadat volovi
že potah opravdu řídí
šéfuje, hlouposti navzdory...
optal se ovcí i kuřat
rozhodl hovězí dobytče zapřáhnout
svěřit mu státní úřad
kdo šlape v čele vám napoví
tažný vůl, nikoliv lidi
tak může připadat volovi
že potah opravdu řídí
šéfuje, hlouposti navzdory...
Byl jedním z těch, kteří píší, co jim vnuká Láska, a hned ve svých prvních verších zve své přátele Guida Cavalcantiho a Lapa Gianniho
k věčné plavbě za ní; ale paní, o které mluví, není Beatrice
Kdyby tak, Guido, někdo znenadání
přenesl kouzlem tebe, Lapa,...
k věčné plavbě za ní; ale paní, o které mluví, není Beatrice
Kdyby tak, Guido, někdo znenadání
přenesl kouzlem tebe, Lapa,...
OBJEVILY SE NOVÉ DRUHY RYB
Objevily se nové druhy ryb
a sežraly porosty, kde se hnízdilo.
Pak jiné nové druhy ryb,
které žraly to, co my.
Ryby, které žraly to co my,
žraly taky naše mláďata.
Pobřežní mokřady se měnily
na rýžová pole – voda by...
Objevily se nové druhy ryb
a sežraly porosty, kde se hnízdilo.
Pak jiné nové druhy ryb,
které žraly to, co my.
Ryby, které žraly to co my,
žraly taky naše mláďata.
Pobřežní mokřady se měnily
na rýžová pole – voda by...
Janu Veselému
V své lůno přijmi nás, ó Matko země,
až zhasne to, co v nás se zove žití,
jak suchý bereš list, neb zvadlé kvítí.
Tys dala vše, a vše se k tobě vrací;
květ neptá se, zdaž znov’ se porozvije
a list na ňadrech tvých pokojně hnije....
V své lůno přijmi nás, ó Matko země,
až zhasne to, co v nás se zove žití,
jak suchý bereš list, neb zvadlé kvítí.
Tys dala vše, a vše se k tobě vrací;
květ neptá se, zdaž znov’ se porozvije
a list na ňadrech tvých pokojně hnije....
Má ústa
na tvá ústa
patří.
Tak je jen lodím,
když přistávají.
A korábům,
když vracejí se domů.
na tvá ústa
patří.
Tak je jen lodím,
když přistávají.
A korábům,
když vracejí se domů.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva