To jsou osudy pomluvný a když se s nimi nedáš do rozmluvy tak ztupíš své vnitřní zklamání, jak ten brek zastavit a být plný námahy, zármutek lidem zabránit a nahradit ty smutky do zbroje k dalším činům se spustit, jako slovo ručení, že toh...
V paktu se svými vnitřními senzory, neboli vše co mi kdo předložil, tak mé vědomí znovu nevyhoří a já se postarám aby má snaha nebyla marná a každá voda splavná je místy zrádná a když člověk váhá tak veškerá snaha ztrácí se vniveč, když pře...
Ty cizí žena jsi a jiný tě má rád, a jeho a ne mě ty musíš milovat. Jen s ním buď veselá a s ním buď šťastna jen a na mě zapomeň a na mě zapomeň, zapomeň na můj hlas, na ruce mé i tvář, s mým se vším se rozluč se a všecko moje zmař!
Říkej si tomu třeba strach: druh druhu jsme si bližší, čas zkrásněl v našich hodinách. Chytám se stébel sladkých snů, ryji si v čelo hořké vrásky. Jak je to prosté: čím víc lásky, tím krutěj z jejích plamenů.