Jsi jako popelka, za oknem nesmělá, oškrábeš námrazu, co na oknech ležela, do sálu nahlédneš - zvědavá, žádoucí, se závojem tak jemným, co utkali pavouci.
Buď moji popelkou, co hrách už přebrala, co v krutém mraze a závějích zpívala. Zpívala od smu...