V našich růžích, už není víc uzlin a tudiš, vzbuzuješ puls, jak dál růst a mít vkus, strmě v hrst, dotýkat se slz, jež potíž ve své snaze, hrdě nést záblesk naděje, klidu k lidu, jež potřebuje výru, k nalezení sil, nést víc, ne...
Už jsem si dost zvykl, na to abych svou víru, upoutal do neklidu a přehlížel stále ty rysi, jež mou osobnost ničí a sklíčen vlastními volby, dál tvořím, úsměv v mém nitru aby duch ve mě neztichl a v něčem vynikl a tak dávám své síly a...
Zjištění, že se můžu všude vmísit a ujistit své srdce, z hříčky slůvek, stavět si svůj krůvek, bloumaje na své zátiší, kde bych chtěl nalézt klid a zamyslit do svých plánů, naději vzrůstat, do všech stran, jimiž jsem obehnán abych ten s...
Když jsem sám, chci vám tolik říci --- a vždycky zmlknu před vámi. Váš němý pohled spalující mě vrhá v zmatek neznámý. Co dělat? Vím, že neomráčí vás hloupých řečí vodopád. Sám musel bych se tomu smát, kdyby to nebylo spíš k ...
Večer je chladný, studený, obloha je už jasná. K Stříbrné řece letí tmou kruh, talíř z jaspisu. V tom našem žití nebývá tato noc vždycky krásná. Kde budem za rok vyhlížet ten měsíc v úžasu?
Uvnitř bitevního pole zrozen, plný proměn, bolesti a zvratů, nachází otočenou kartu aby pomohl bratru, jehož nikdy neměl. V době temné, zjevně vjemem, zběhneme k moudrosti a čas se v náš prospěch otočí až to některé lidi zaskočí, jak jsme s...
Brzy budou struny, co mé touhy splní a vše co mnou zrní, se raz změní, ve znění, jak se zveřejnit a zpřehlednit své spisy, do vyze na kterou myslím. Když se tak liším, pak tedy nechci ve stáru být nikým inu celý se secvičit a účastn...
Slunce na té bázi, mé tělo obchází, když skrze mě stín hází abych pochopil, každou fázi, vlastního bití a že jsem zjistil, jak se této energie chytit abych si něco svého vysnil, potažmo si dal příslib, že mé existence výskyt, bude co pla...