Básničky
Když jen zašeptáš mé jméno,
srdce se rozběhne jakoby
vyskočit mělo z hrudi...
krev v žilách prudce proudí...
v tvým dotecích slunce žár...
v mých očích hvězdný prach
usadil se na řasách...
rty... polibky... zas... a zase...
spolu ztrácíme se v ča...
srdce se rozběhne jakoby
vyskočit mělo z hrudi...
krev v žilách prudce proudí...
v tvým dotecích slunce žár...
v mých očích hvězdný prach
usadil se na řasách...
rty... polibky... zas... a zase...
spolu ztrácíme se v ča...
V lešení postaveném kolem katedrály
vrkali holubi na náměstí rty
patřily flétnám slunce k lásce kruté
do žízně zapřahalo bílé levharty
vrkali holubi na náměstí rty
patřily flétnám slunce k lásce kruté
do žízně zapřahalo bílé levharty
Cesta
V.
Ach, víc! ach, ještě víc!
VI.
„Co víc? Ó dětiny!
Ach věru! hlavní věc jsme bez hledání našli;
ten žebřík Osudu, když na všech na stupních
jsme proběhli, zda víš, co všecky stejně krášlí?
Ó nudný obraz! ten, jenž neumírá - hří...
V.
Ach, víc! ach, ještě víc!
VI.
„Co víc? Ó dětiny!
Ach věru! hlavní věc jsme bez hledání našli;
ten žebřík Osudu, když na všech na stupních
jsme proběhli, zda víš, co všecky stejně krášlí?
Ó nudný obraz! ten, jenž neumírá - hří...
Dítě štěstí rodiny
denně na půl hodiny.
denně na půl hodiny.
Odlétají vlaštovice,
mlh a strnisk temné svíce,
šípy černých plamenů.
Pod střechou a nad pěšinou
v krvi namočenou třtinou
kreslí Amen na stěnu.
Oči léta. Bolí. Hynou.
Nevzpomínej. Vzpomenu.
Uletěly. Už ne naše,
hřeby v očích Tobiáše,
st...
mlh a strnisk temné svíce,
šípy černých plamenů.
Pod střechou a nad pěšinou
v krvi namočenou třtinou
kreslí Amen na stěnu.
Oči léta. Bolí. Hynou.
Nevzpomínej. Vzpomenu.
Uletěly. Už ne naše,
hřeby v očích Tobiáše,
st...
To prázdno které tvoří dům
je obklíčené nevidí
a zbývá i když strhnou krov
a zboří kolem ticha zdi
je obklíčené nevidí
a zbývá i když strhnou krov
a zboří kolem ticha zdi
Jsi silná moje lásko
jako touha
co se ve mně zmítá.
Mezi klavírními tóny
obálky dopisní splétá.
Vrhá se do propastí
a pak jako chmýří
usedá do dnů
na konci léta.
jako touha
co se ve mně zmítá.
Mezi klavírními tóny
obálky dopisní splétá.
Vrhá se do propastí
a pak jako chmýří
usedá do dnů
na konci léta.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva