Básničky
A jsme to my,
kapalné skupenství
světla a tmy,
chvilkové tajemství.
A přijdou časy,
že se tak rozplynem,
vydechnem duši,
nebudem, zahynem.
A žádné doteky
nedojdou zhmotnění,
nehmatní navěky,
mlhavé tušení.
kapalné skupenství
světla a tmy,
chvilkové tajemství.
A přijdou časy,
že se tak rozplynem,
vydechnem duši,
nebudem, zahynem.
A žádné doteky
nedojdou zhmotnění,
nehmatní navěky,
mlhavé tušení.
V den prvního výročí její smrti kreslil ve vzpomínkách na ni anděla a napsal o tom sonet, který měl dva začátky; ten první zněl:
V myšlenkách se mi znovu objevila
má paní, kterou povolal už Pán
za to, jak byla ctná a ušlechtilá,
do nebes, kde má Maria sv...
V myšlenkách se mi znovu objevila
má paní, kterou povolal už Pán
za to, jak byla ctná a ušlechtilá,
do nebes, kde má Maria sv...
Nad škarpou visí u silnice,
obtáčí dlouhá stébla žit.
Jen kapku rosy a nic více
v kalíšku svém ti podá pít.
Tak lehce jde se pocestnému,
jak okusil by vzácných vín.
Co říkal chlapec? Zdálo se mu,
že zavoněl mu dech maminčin....
obtáčí dlouhá stébla žit.
Jen kapku rosy a nic více
v kalíšku svém ti podá pít.
Tak lehce jde se pocestnému,
jak okusil by vzácných vín.
Co říkal chlapec? Zdálo se mu,
že zavoněl mu dech maminčin....
STEPHEN CLANCY HILL
Stephen Clancy Hill
zemřel jako ve filmech.
Poté, co zranil několik svých spoluhráčů
se samurajským mečem, utekl do hor,
než ho policie mohla zachytit -
a našel útočiště na horském poli.
Policie ho brzy objevila,
ale když ...
Stephen Clancy Hill
zemřel jako ve filmech.
Poté, co zranil několik svých spoluhráčů
se samurajským mečem, utekl do hor,
než ho policie mohla zachytit -
a našel útočiště na horském poli.
Policie ho brzy objevila,
ale když ...
Máme doma opici,
bydlí u nás v krabici,
plná novin je
- tisk jí šmakuje!
bydlí u nás v krabici,
plná novin je
- tisk jí šmakuje!
Chtěla bych tě mít jen pro sebe,
ale ty přicházíš a zase odcházíš
jak vítr, který stále uniká ---
Proč nejsi nemocen,
trpělivě seděla bych u tvé bolesti
a ve své ruce hřála těžkou ruku tvou,
proč nejsi nemocen?
Tvé nohy stále vzdalují se v ...
ale ty přicházíš a zase odcházíš
jak vítr, který stále uniká ---
Proč nejsi nemocen,
trpělivě seděla bych u tvé bolesti
a ve své ruce hřála těžkou ruku tvou,
proč nejsi nemocen?
Tvé nohy stále vzdalují se v ...
Ve víru každodenního dění
mnohý by rád vypil pohár zapomnění.
Však vzpomínky dávají mnohé,
nejen ponaučení pouhé.
Co je bolest jednotlivce
před bolestí kolektivní,
ne, měřit se mi to nechce,
jen něco málo k zamyšlení.
Chceš být tvůrcem a ne obětí...
mnohý by rád vypil pohár zapomnění.
Však vzpomínky dávají mnohé,
nejen ponaučení pouhé.
Co je bolest jednotlivce
před bolestí kolektivní,
ne, měřit se mi to nechce,
jen něco málo k zamyšlení.
Chceš být tvůrcem a ne obětí...
Ale ta slova, byť sebeupřímnější, se mu zdála málo; i připojil k nim ještě dvě sloky kancóny
Kdykoli, žel, mi něco připomene,
že nemám nikdy již
uvidět paní, pro niž hynu žalem,
bolestná vzpomínka hned k srdci žene
taková hoře valem,
že říkám duši:...
Kdykoli, žel, mi něco připomene,
že nemám nikdy již
uvidět paní, pro niž hynu žalem,
bolestná vzpomínka hned k srdci žene
taková hoře valem,
že říkám duši:...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva