
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Co řekneš večer…
Co řekneš večer dnes, má duše osamělá,
co řekneš, srdce mé, dřív zdráno tolikrát,
nejdražší, nejkrasší, nejlepší, kterou směla,
jak na ni pohlédla, v květ nový duše vzplát?
- Své pýše řekneme, by její chvály pěla,
nic není slad...
Vyhrávám ceny,
Oscary, Grammy,
vyhrávám zas,
nemám na vás čas!
Po kamenité cestě,
co životem má vést tě,
známé i té nejisté,
tvořivé snem v nečistém.
Pramen nalézt v tom místě,
zrale jen a čest jistě,
vzdálen ale dějiště,
nazvaném to smetištěm.
Na pláži stojí srdce z písku
jen bůh ví, kdo ho zavinil
těžko je pátrat bez otisků
nejspíš je komplic příboj smyl
Poirot pozná, že je vinen
kdo je bez srdce po létě
na podzim láska z písku hyne
a příliv stopy zamete
všichni mí známí staví...
Od rána v obklíčení lomu
kameny němé k řeči nutím
čekám až večer přiběhne
jak králík s hrdlem prokousnutým
Svícny zrcadla a jedna stará lampa
Žena tetovaná od prstů až k rameni
vystrojila se jak na představení
Chybí zde už jenom divadelní rampa
Ona celá
V mé jizbě tuhle démon z rána
mne přišel navštívit a chtěl,
by duše moje v léčku štvána
se chytla, proto ke mně děl:
„Rád věděl bych, z všech věcí, které
tvé dívky tkají lesk a čár,
ať růžové jsou nebo šeré,
z nichž složen luzný ...
Na kopečku v Africe
staví se tam dálnice,
druhý konec nemá,
vyhrála nejnižší cena.
Hříčky z kamenité říčky
pramenité,
v níž se i stříbří rybičky.
Tam v ní hbitě plavou kličky
znamenitě,
tiše s dávnou pří ty příčky.
Rybář nahodí udičky,
klam zná skrytě,
i tvář náhody z uzdičky.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc