Básničky
Babočka admirál
Vráží mi do tváře babočka,
velí mi, admirál,
abych to konečně vzdal.
Že už to nepočká,
že už tu nemám co být,
když už milovat nedovedu,
jen trávit, sladkosti, bědu,
sebe už syt.
Vráží mi do tváře babočka,
velí mi, admirál,
abych to konečně vzdal.
Že už to nepočká,
že už tu nemám co být,
když už milovat nedovedu,
jen trávit, sladkosti, bědu,
sebe už syt.
Kdo to psal,
ten se smál,
hejbal nosem,
hádej, kdo jsem?
ten se smál,
hejbal nosem,
hádej, kdo jsem?
Lehla jsem si do trávy,
konečně po létě zelené
a né tak vypálené,
suše zbarvené.
Má už vodu, sílu, odvahu,
začala růst.
Slunce se od nás vzdálilo,
jen lehounce paprsky hřeje
a skřivan svou píseň pěje..
Studený vítr se prohání,
na lukách, v...
konečně po létě zelené
a né tak vypálené,
suše zbarvené.
Má už vodu, sílu, odvahu,
začala růst.
Slunce se od nás vzdálilo,
jen lehounce paprsky hřeje
a skřivan svou píseň pěje..
Studený vítr se prohání,
na lukách, v...
Píšou mi psaní
Píšou mi psaní
vojanští páni,
a tam stojí psáno
dvanáctého ráno
že já musím rukovat,
oh, rukovat.
Voják je voják,
musí bojovat —
vloží k líci pušku,
vezme si na mušku
třeba vlastní srdce své,
oh, srdce své.
...
Píšou mi psaní
vojanští páni,
a tam stojí psáno
dvanáctého ráno
že já musím rukovat,
oh, rukovat.
Voják je voják,
musí bojovat —
vloží k líci pušku,
vezme si na mušku
třeba vlastní srdce své,
oh, srdce své.
...
* * *
Tak si tu teď odpykám
blaha svého mládí?
Všecko tamto harampádí
k naříkání svádí.
Všecko tamto haraburdí
hrůzou ze sna budí.
— — — Odpykám to potom tam?
Tak si tu teď odpykám
blaha svého mládí?
Všecko tamto harampádí
k naříkání svádí.
Všecko tamto haraburdí
hrůzou ze sna budí.
— — — Odpykám to potom tam?
Byl jsem zde a přijdu zas.
S kudlou v ruce FANTOMAS!
S kudlou v ruce FANTOMAS!
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva