Básničky
Rodná vesnička
v malém údolíčku
mi často připomíná
dědečka i babičku.
Zatímco vítali nás v předsíni,
babiččiny koláče
už voněly kuchyní.
Děda zas provazy rád uplétal
a okolo zahrady úrodu zaléval.
Skromnost lidí, jenž obýval
tuto...
v malém údolíčku
mi často připomíná
dědečka i babičku.
Zatímco vítali nás v předsíni,
babiččiny koláče
už voněly kuchyní.
Děda zas provazy rád uplétal
a okolo zahrady úrodu zaléval.
Skromnost lidí, jenž obýval
tuto...
Trochu jara, trochu léta,
trochu slunce s nimi -
můžeš čekat spokojeně
na příchod své zimy.
Trochu mládí, trochu lásky,
trochu snů a blaha -
vždyť pak dál to lidské štěstí
ani nedosáhá!
Větev květem obalená,
vichřice ji zcuchá, -
zů...
trochu slunce s nimi -
můžeš čekat spokojeně
na příchod své zimy.
Trochu mládí, trochu lásky,
trochu snů a blaha -
vždyť pak dál to lidské štěstí
ani nedosáhá!
Větev květem obalená,
vichřice ji zcuchá, -
zů...
Písecký máj
To je capriccio v lyrách borovic
Hloh v úvozech rozpřažen větvemi
v rukávnících květů
Slunce drátuje děravý hrnec mraků duhou
Lesní paseka shrnula z čela kapucu mlh
když klepou garde hájoven špačky
Vracím se domů jako pstruh proti pr...
To je capriccio v lyrách borovic
Hloh v úvozech rozpřažen větvemi
v rukávnících květů
Slunce drátuje děravý hrnec mraků duhou
Lesní paseka shrnula z čela kapucu mlh
když klepou garde hájoven špačky
Vracím se domů jako pstruh proti pr...
Elegie
Fragment — poslední (nedokončená) Thomasova báseň
Příliš pyšný, než aby zemřel, umíral
slepý a na dně v nejtemnější tmě,
pevný a vlídný v úzké pýše, nezahnal
ji v ten nejtemnější den. Ach, kéž by směl
lehce pod trávou spát a navždy mládn...
Fragment — poslední (nedokončená) Thomasova báseň
Příliš pyšný, než aby zemřel, umíral
slepý a na dně v nejtemnější tmě,
pevný a vlídný v úzké pýše, nezahnal
ji v ten nejtemnější den. Ach, kéž by směl
lehce pod trávou spát a navždy mládn...
Je to ženská, to se ví,
kdo otázku mou zodpoví?
Černý vlas a bledá tvář,
určitě ji dobře znáš.
Matika a přírodopis to je její svět,
prvoka i primáta popíše ti hned.
Důchodem nám stále vyhrožuje,
ale naštěstí stále vyučuje.
Přes prázdniny se budem...
kdo otázku mou zodpoví?
Černý vlas a bledá tvář,
určitě ji dobře znáš.
Matika a přírodopis to je její svět,
prvoka i primáta popíše ti hned.
Důchodem nám stále vyhrožuje,
ale naštěstí stále vyučuje.
Přes prázdniny se budem...
Dva páry černých koní
Přes krajky polštáře
si rukou oči cloní
dvě dámy v kočáře
Jedna je plavovláska
a druhá bruneta
a obě trápí láska
a jedou do světa
Děti si hrají míčem
dáma se uklání
a lokaj práská bičem
a zvoní klekání...
Přes krajky polštáře
si rukou oči cloní
dvě dámy v kočáře
Jedna je plavovláska
a druhá bruneta
a obě trápí láska
a jedou do světa
Děti si hrají míčem
dáma se uklání
a lokaj práská bičem
a zvoní klekání...
Ráno ze mě vypadl vzkaz,
něco ve smyslu, že už je čas.
Když jsme byli ještě malí,
velké sny jsme mívávali.
I jako velcí máme své sny a plány,
co rezonují přímo s námi.
Nestačí ale stále jen snít,
přišel čas si své sny plnit.
Nelze je odkl...
něco ve smyslu, že už je čas.
Když jsme byli ještě malí,
velké sny jsme mívávali.
I jako velcí máme své sny a plány,
co rezonují přímo s námi.
Nestačí ale stále jen snít,
přišel čas si své sny plnit.
Nelze je odkl...
Vstříc osudu kráčíme nocí, dnem,
a zdráháme se jít, však jdem a jdem.
On čeká pokojně na místě svém.
Jdem cestou trnitou a jdeme květem luk,
jásáme rozkoší a tonem v moři muk.
On čeká pokojně a napíná svůj luk.
On není zákeřník, on volá na nás ...
a zdráháme se jít, však jdem a jdem.
On čeká pokojně na místě svém.
Jdem cestou trnitou a jdeme květem luk,
jásáme rozkoší a tonem v moři muk.
On čeká pokojně a napíná svůj luk.
On není zákeřník, on volá na nás ...
Spí myrty s mírnými lístky i mírnými stíny
spala stará zahrada jas jasan v snách
rty vybízí rty Filipíny
a tráva vstávala zrána na hradbách
spala stará zahrada jas jasan v snách
rty vybízí rty Filipíny
a tráva vstávala zrána na hradbách
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva