Básničky
Umíš hrom Čímpak vítr hvízdá
Kdy budou zralá hnízda
Kam vrána na noc děti dává
To na nebi lulají když poprchává
Kdy budou zralá hnízda
Kam vrána na noc děti dává
To na nebi lulají když poprchává
Na dně mé duše plyne řeka
a vody v ní jsou studené
jen bůh sám ví, kam odtéká
z kterého vyšla pramene
pod mým čelem pak vítr vane
ten vichr tuze prudký je
o lži jak skály rozeklané
všechny mé sliby rozbije
v krajině mého srdce sněží
pa...
a vody v ní jsou studené
jen bůh sám ví, kam odtéká
z kterého vyšla pramene
pod mým čelem pak vítr vane
ten vichr tuze prudký je
o lži jak skály rozeklané
všechny mé sliby rozbije
v krajině mého srdce sněží
pa...
A usmějme se trochu hořce
všemu co víme o sýkorce
o smrti o úzkostech k ránu
protézách ryb a kormoránů
všemu co víme o sýkorce
o smrti o úzkostech k ránu
protézách ryb a kormoránů
Zapalme svíce v srdcích
plamínky zahřejí duši
světýlko chraňme dlaněmi
buďme tiší
Žár svíce prozradí
kdo jsme my
Položme ruce nad svíci
vytvořme úsměv zářící
Pošleme světlo po vodě
nenechme lásku náhodě
Zavolejme do ticha
najednou z...
plamínky zahřejí duši
světýlko chraňme dlaněmi
buďme tiší
Žár svíce prozradí
kdo jsme my
Položme ruce nad svíci
vytvořme úsměv zářící
Pošleme světlo po vodě
nenechme lásku náhodě
Zavolejme do ticha
najednou z...
Na zdi temné
s lampou zvenčí,
stíny větví
stromů jemné.
Němou řečí
v kázni spleti,
klam tou jiný
změnou k tomu.
V síni hrotů
s větrem střetem,
zklidní hrou tu
sen se vzletem.
s lampou zvenčí,
stíny větví
stromů jemné.
Němou řečí
v kázni spleti,
klam tou jiný
změnou k tomu.
V síni hrotů
s větrem střetem,
zklidní hrou tu
sen se vzletem.
V poledne na lavičkách v parku
kdy čas je bílý jako vlasy
stařečci přísní sedávají
a přísně vládnou nad počasím
kdy čas je bílý jako vlasy
stařečci přísní sedávají
a přísně vládnou nad počasím
Když padne tříšť hvězd
na mrznoucí hladinu rybníků
po jejichž hrázích jsi chodíval
v říjnových dnech
nežeň přezimující labutě do zpěvu
Zadrž dech
Zaslechneš pod nohama
sten rozbitých sklenek
Jako když nad říčkou Sergej Jesenin
slýcháva...
na mrznoucí hladinu rybníků
po jejichž hrázích jsi chodíval
v říjnových dnech
nežeň přezimující labutě do zpěvu
Zadrž dech
Zaslechneš pod nohama
sten rozbitých sklenek
Jako když nad říčkou Sergej Jesenin
slýcháva...
Více ze života
Co se jen tak nemihotá,
z proseb střetá, mění v pouta,
stroze to i zněním v notách.
Svíce života
Ta se v něm i mihotá,
hoří-li v bouři
hasne, kouří
a zas ne,
ze změn o vztah.
Co se jen tak nemihotá,
z proseb střetá, mění v pouta,
stroze to i zněním v notách.
Svíce života
Ta se v něm i mihotá,
hoří-li v bouři
hasne, kouří
a zas ne,
ze změn o vztah.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva