
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Malý ženský, taky ženský,
zdraví vás pan Opočenský.
Ptáci
kamenná věž
plná slepých ptáků
zkreslený zvuk nakřáplého hlasu
prádelní šňůrou škrcených slov
studená podlaha
pokrytá zasychajícími chrchly
In articulo mortis
… a shora
námi nás orá
jsa nejsoucí On.
Ruce rozpřáhni a do větru zapři se,
na chvíli staň se sivou holubicí,
krajinu nádhernou máš jako na míse,
pod tebou se plahočí zmrzlí koledníci.
Večer pak vrať se mi, okno máš dokořán,
fantazii ve verších přineseš mi v psaníčku,
a než pak společne ...
Slza někdy sklouzne po líci,
když dojemné verše objevíš,
tolik let už prošlo ulicí,
dětsví, první lásky, hraček plyš.
V předivu stříbrných pavučin,
lesknou se kapky zvící drahokamu,
když ohlédnu se - zkamením,
z nešťastné lásky, lží a klamů....
Jsi jako popelka, za oknem nesmělá,
oškrábeš námrazu, co na oknech ležela,
do sálu nahlédneš - zvědavá, žádoucí,
se závojem tak jemným, co utkali pavouci.
Buď moji popelkou, co hrách už přebrala,
co v krutém mraze a závějích zpívala.
Zpívala od smu...
Do tvých očí se tiše dívám...
a jako bys v nich měl celý svět.
Když tě v noci ve snu líbám,
nechci se z něj vrátit zpět.
Svítání tmu na kousky trhá...
paprsek mlhu rozhání... ...
Nedělní ráno
VI
Což v ráji není změny ve smrti?
Což zralý plod nespadne? Či snad větve
jsou povždy ztěžklé v onom skvostném nebi,
neměnném, leč podobném mroucí zemi,
řeky tam míří k mořím jak ty naše,
leč nenajdou je, stejné táhlé břehy
se ni...
Jak Seifert stejné můzy mám,
však na cenu Nobelovu nemyslím,
lásku, život a smrt verši uctívám,
o ničem jiném psát nechci a neumím.
Po vzoru Nezvala též píši baladu,
jak rytíř des Grieux láskou šílený,
Manon je růže - kéž zdobí mou zahradu,
zaha...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc