
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Po vodě a po životě
v prostotě.
V hodnotě váhou,
v porotě tak drahou.
Duma
Buď moudrá, upokoj se, moje Bolesti.
Ty večer ždála jsi, hle, on se snáší již;
ve chmurné ovzduší se halí předměstí,
a jedněm nese mír a druhým bolů tíž.
Co smrtelníků dav se vrhá v neřesti,
pod důtky Rozkoše, krutého kata, slyš,
jdouc ...
Achich ouvej, už jsem stará, v posteli furt ležím,
oknem mi sem vítr fouká, chlupy se mi ježí.
Já bych hrozně ráda, byla ještě mladá,
děcka se mi smějou, že jsem Ježibába.
Chaloupku mám perníkovou, a to je vám svízel,
vítr foukne, perník lítá, kdo by ...
Podívej...
Vyhloubil jsi
důlek v polštáři
Než slunko
nakoukne nám
za záclonu,
než zazáří,
přidám ten svůj
Nechám si něžně
sundat z vlasů
sponu
a spatřím tvůj úsměv
ve tváři
Tak ráda se nad ním
skláním
a nechávám se laskat
...
Vlaštovky hbité rovnou nití
studánky k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji
Propast
Měl Pascal propast svou, ta všady byla s ním.
- Ach, vše zde própast je, ať touha, slovo, sen
i čin! Nad vlasem mým, jenž trčí rozježen,
vlát Strachu kolikrát já vítr ucítím!
Jak dole, nahoře jen hloub a propast zřím,
jen prostor příšer...
Prodám vilu
v Černobylu,
kupte - neprohloupíte,
za elektřinu ušetříte,
svítí se tam samo,
ať je noc či ráno.
Vábnička dětství ještě vábí
u zarostlého čihadla
mám strach aby se nerozbila
na černý kámen nespadla
Vesmír mi dýchl na čelo
zvečera orosené
to když se slunce zatmělo
stín vešel do plamene
stín kradl v zlatém kotouči
i když den ještě žije
kdo nás chce zase rozloučit
krutá astronomie
dřív mi tě bralo svítání
z náruče, kruté dílo
a t...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc