Básničky
Takhle si to plavu
zpátky do přístavu,
když potkám hordu
pirátů na paddleboardu.
Říkám si: To možné není!
A už dělám rybám krmení.
zpátky do přístavu,
když potkám hordu
pirátů na paddleboardu.
Říkám si: To možné není!
A už dělám rybám krmení.
Pár zrnek cukru do čaje
bábovka s mákem na jazyku
jak je to sladké, Bože můj!
tvůj splín jak vločka roztaje
hořké sny mění v okamžiku
jak šperk své srdce ochraňuj
Smutkem ho zavíráš v cele
stěží mi nabízíš půlku
však není důvod na paniku
počká...
bábovka s mákem na jazyku
jak je to sladké, Bože můj!
tvůj splín jak vločka roztaje
hořké sny mění v okamžiku
jak šperk své srdce ochraňuj
Smutkem ho zavíráš v cele
stěží mi nabízíš půlku
však není důvod na paniku
počká...
Když se pak znenadání setkal se svou nejšlechetnější, vzbudil jeho zmatek smích nejen u jiných, ale i u ní
Smějete se mé tváři s ostatními
a netušíte, z čeho pramení,
že se vám jevím najednou tak jiný,
když spatřím vaši krásu zmámený.
Jinak by mě ...
Smějete se mé tváři s ostatními
a netušíte, z čeho pramení,
že se vám jevím najednou tak jiný,
když spatřím vaši krásu zmámený.
Jinak by mě ...
KORMIK
U nás přišel jednou rybníkář na schůzi
a říká: „Když jste ti myslivci,
měli byste teda střílet ty kormorány
na mých rybnících.“ Honební starosta říká:
„Jasně, není problém, každému
nám pak dáš na Vánoce kapra
a OK, pomůžeme.“ Odpověď: „Pr...
U nás přišel jednou rybníkář na schůzi
a říká: „Když jste ti myslivci,
měli byste teda střílet ty kormorány
na mých rybnících.“ Honební starosta říká:
„Jasně, není problém, každému
nám pak dáš na Vánoce kapra
a OK, pomůžeme.“ Odpověď: „Pr...
Měl jsem jednou rýmu,
troubil jsem jako slon,
teďka v pražské zoo
obývám pavilon.
troubil jsem jako slon,
teďka v pražské zoo
obývám pavilon.
Les květů začal už -
ač trochu náhle snad -
nach jara shazovat.
Podlehl tíze, kterou doléhal
večerní van a jitřní chlad.
Pláč krásných žen to byl,
proč jsem se zdržel, zpil.
Vrátí se kdy to štěstí?
Řeky se všechny řítí do moře -
a život do...
ač trochu náhle snad -
nach jara shazovat.
Podlehl tíze, kterou doléhal
večerní van a jitřní chlad.
Pláč krásných žen to byl,
proč jsem se zdržel, zpil.
Vrátí se kdy to štěstí?
Řeky se všechny řítí do moře -
a život do...
Smuteční vrba hlavu svou kloní,
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako...
je stejně ztrápená tak jako vloni.
Vlasy si smáčí na hladině jezera,
ať už by chtěla a nebo nechtěla.
Schází jí křídla k rozletu,
kořeny ji váží k zemi je stále tu.
Snad jen ve svých tajných snech,
vznáší se, jako...
Snad tak v zátah psát i získat,
v ztrátách hra ta, zkrat si stýskat.
Nelekat se, přidat legat,
kde legrace střídat, hledat.
Staccata a ta legata,
střapatá na tvar ležatá.
v ztrátách hra ta, zkrat si stýskat.
Nelekat se, přidat legat,
kde legrace střídat, hledat.
Staccata a ta legata,
střapatá na tvar ležatá.
Přepadalo ho však od té chvíle tolik nejrůznějších myšlenek, že nevěděl, kterou cestou se dát
Mé myšlenky jsou teď tak rozpolceny,
třebaže všechny mluví o Lásce:
jedna té její vládě pořád chce,
jedna v ní vidí jenom poblouznění,
jedna mě sladce že...
Mé myšlenky jsou teď tak rozpolceny,
třebaže všechny mluví o Lásce:
jedna té její vládě pořád chce,
jedna v ní vidí jenom poblouznění,
jedna mě sladce že...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva