Jsou temné dny, kdy za objetí
dal bys vše, co je ti drahé,
na tiché dveře klepeš potřetí,
v hlavě myšlenky polonahé.
S uchem na dřevě rozpraskaném,
modlíš se i za náznak pozvání,
schovaná, jak kvítek za balvanem,
tiše posloucháš mé šeptání.
dal bys vše, co je ti drahé,
na tiché dveře klepeš potřetí,
v hlavě myšlenky polonahé.
S uchem na dřevě rozpraskaném,
modlíš se i za náznak pozvání,
schovaná, jak kvítek za balvanem,
tiše posloucháš mé šeptání.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Má holubice
Ruce rozpřáhni a do větru zapři se, na chvíli staň se sivou holubicí, krajinu ná...
Vděčný jsem
Slza někdy sklouzne po líci, když dojemné verše objevíš, tolik let už prošlo uli...
V pohádce
Jsi jako popelka, za oknem nesmělá, oškrábeš námrazu, co na oknech ležela, do sá...
Ruce rozpřáhni a do větru zapři se, na chvíli staň se sivou holubicí, krajinu ná...
Vděčný jsem
Slza někdy sklouzne po líci, když dojemné verše objevíš, tolik let už prošlo uli...
V pohádce
Jsi jako popelka, za oknem nesmělá, oškrábeš námrazu, co na oknech ležela, do sá...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva