Má holubice
|
před 25 min. |
|
0x |
|
3x |
Ruce rozpřáhni a do větru zapři se,
na chvíli staň se sivou holubicí,
krajinu nádhernou máš jako na míse,
pod tebou se plahočí zmrzlí koledníci.
Večer pak vrať se mi, okno máš dokořán,
fantazii ve verších přineseš mi v psaníčku,
a než pak společne půjdeme do hajan,
rád ti po zhasnutí zabroukám písničku.
na chvíli staň se sivou holubicí,
krajinu nádhernou máš jako na míse,
pod tebou se plahočí zmrzlí koledníci.
Večer pak vrať se mi, okno máš dokořán,
fantazii ve verších přineseš mi v psaníčku,
a než pak společne půjdeme do hajan,
rád ti po zhasnutí zabroukám písničku.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vděčný jsem
Slza někdy sklouzne po líci, když dojemné verše objevíš, tolik let už prošlo uli...
V pohádce
Jsi jako popelka, za oknem nesmělá, oškrábeš námrazu, co na oknech ležela, do sá...
Manon
Jak Seifert stejné můzy mám, však na cenu Nobelovu nemyslím, lásku, život a smrt...
Slza někdy sklouzne po líci, když dojemné verše objevíš, tolik let už prošlo uli...
V pohádce
Jsi jako popelka, za oknem nesmělá, oškrábeš námrazu, co na oknech ležela, do sá...
Manon
Jak Seifert stejné můzy mám, však na cenu Nobelovu nemyslím, lásku, život a smrt...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva