Tiché rozjímání
|
před 4 hod. |
|
0x |
|
20x |
Pošmourný podzim v mlhách se halí,
věnec v podpaží nesu na dušičky,
už se tu nebojím, jak když byli jsme malí,
a za noci tejemné zapalovali svíčky.
Posté si pročítám ta zlatá písmena,
v hlavě pak zjeví se ty tváře milené,
nakonec pokleknu, ještě zdravá mám kolena,
a naposled dotknu se chladného kamene.
Pod lípou na lavici, kochám se krajinou,
oči bezděčně hledajíc ten rodný dům,
a než mé ostatky v klidu tu spočinou,
ještě jdu naproti svým tajným snům.
věnec v podpaží nesu na dušičky,
už se tu nebojím, jak když byli jsme malí,
a za noci tejemné zapalovali svíčky.
Posté si pročítám ta zlatá písmena,
v hlavě pak zjeví se ty tváře milené,
nakonec pokleknu, ještě zdravá mám kolena,
a naposled dotknu se chladného kamene.
Pod lípou na lavici, kochám se krajinou,
oči bezděčně hledajíc ten rodný dům,
a než mé ostatky v klidu tu spočinou,
ještě jdu naproti svým tajným snům.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ta z obrazu
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Láska na dluh
Ještě tě cítím ve svém náručí, i když už jsi dávno pryč, nejsem ten, co srdci po...
Smutné kapky
Ze starého kohoutku kapky smutně padají, náhodou poznal jsem, že chutnají slaně,...
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Láska na dluh
Ještě tě cítím ve svém náručí, i když už jsi dávno pryč, nejsem ten, co srdci po...
Smutné kapky
Ze starého kohoutku kapky smutně padají, náhodou poznal jsem, že chutnají slaně,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva