Celé tělo je polibky poseté, kousek prázdného místa nezbyl Dotýkám se tě lásko posté, posté a stále nově Ráno při probuzení usmívám se Těším se z pohledu na tvou tvář Víčka máš zavřená, rty mé je odemknou zas Objetí přichází ospale, mile př...
Kde jsi, Matildo, nevíš, jak mi je! Mezi kravatou a srdcem se mi rozlévá zvláštní melancholie: to proto, že nejsi k nalezení. Potřebuji tvé světlo a tvůj šum, dívám se a nadějí se sžírám, bez tebe zeje prázdnotou můj dům, jen tragická okna otevírám...