A truchlící ženy odpověděly
Ty že jsi ten, co mluvil tolikrát
o naší paní, ale jenom s námi?
Po hlase věru připadáš nám známý,
ale tvou tvář lze sotva rozpoznat.
A proč tak z hloubi srdce naříkáš,
že budíš soustrast ve všech bez rozdílu?
Viděls ji plakat, že už nemáš sílu
utajit v duši hoře, které máš?
Nech nás dál naříkat a smutně jít,
bylo by hříchem chtít nás utěšit,
my slyšely to její naříkání.
Ve tváři byl jí znát tak velký žal,
že kdo by se snad na ni zadíval,
padl by mrtev od samého štkaní.
Ty že jsi ten, co mluvil tolikrát
o naší paní, ale jenom s námi?
Po hlase věru připadáš nám známý,
ale tvou tvář lze sotva rozpoznat.
A proč tak z hloubi srdce naříkáš,
že budíš soustrast ve všech bez rozdílu?
Viděls ji plakat, že už nemáš sílu
utajit v duši hoře, které máš?
Nech nás dál naříkat a smutně jít,
bylo by hříchem chtít nás utěšit,
my slyšely to její naříkání.
Ve tváři byl jí znát tak velký žal,
že kdo by se snad na ni zadíval,
padl by mrtev od samého štkaní.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Bylo snad pozdě Já přece vešel. Bylo snad pozdě, bylo snad pozdě, ale já vešel....
Nebyl tam les
Skákal pes, nebyl tam les ani zelená louka. Všiml si toho, to není v poho, jako ...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Před spaním Noc. Já a lampa a Tolstého román. — Někdo bude ukamenován. Tak. Te...
Bylo snad pozdě Já přece vešel. Bylo snad pozdě, bylo snad pozdě, ale já vešel....
Nebyl tam les
Skákal pes, nebyl tam les ani zelená louka. Všiml si toho, to není v poho, jako ...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Před spaním Noc. Já a lampa a Tolstého román. — Někdo bude ukamenován. Tak. Te...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva