Její příchod a její pozdrav připadal všem jako div ze samého nebe
Tak šlechetná, tak ctnostná vždy má paní
připadá všem, jež při setkání zdraví,
že rty už v bázni slovo nevypraví
a zrak se neodváží vzhlédnout na ni.
A kráčí, i když slyší chválit sebe,
v pokoru dobrotivě přioděna
a připadá všem jako div, jak žena,
jež sestoupila ze samého nebe.
Každému, kdo se na tu krásu dívá,
očima k srdci neustále splývá
slast, kterou chápe jen ten, kdo ji zná.
A z jejích úst vždy jako když se line
dech plný lásky, který s něhou plyne
k duši a říká: „Vzdychej, ubohá!“
Tak šlechetná, tak ctnostná vždy má paní
připadá všem, jež při setkání zdraví,
že rty už v bázni slovo nevypraví
a zrak se neodváží vzhlédnout na ni.
A kráčí, i když slyší chválit sebe,
v pokoru dobrotivě přioděna
a připadá všem jako div, jak žena,
jež sestoupila ze samého nebe.
Každému, kdo se na tu krásu dívá,
očima k srdci neustále splývá
slast, kterou chápe jen ten, kdo ji zná.
A z jejích úst vždy jako když se line
dech plný lásky, který s něhou plyne
k duši a říká: „Vzdychej, ubohá!“
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Anekdota o mužích po tisících Duše, řekl, se skládá z vnějšího světa. Jsou muž...
Ajta, krajta, stará věž
Ajta, krajta, stará věž a už zase řekl lež. Ajty, krajty, starý hrad a řekl nám:...
Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Svíčka v údolí Moje svíčka hořela sama v nezměrném údolí. Sbíhaly se k ní paprs...
Anekdota o mužích po tisících Duše, řekl, se skládá z vnějšího světa. Jsou muž...
Ajta, krajta, stará věž
Ajta, krajta, stará věž a už zase řekl lež. Ajty, krajty, starý hrad a řekl nám:...
Učenec jediné svíce Wallace Stevens
Svíčka v údolí Moje svíčka hořela sama v nezměrném údolí. Sbíhaly se k ní paprs...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva