Jsme tady v Umbrii, kde na mne všechno padá.
Už deset dní mne ubíjí slunce svým zobákem.
Již znavila mne, moře, i tvá maškaráda,
že toužím zběsile po vlasti pod mrakem.
A toužím po lese a modrém stínu v něm,
po vlahém severu a jeho drsných mlhách.
Jak lodě po řekách, tak prahnu po Čechách,
kde srdce kalíme jak meče nad ohněm.
/Několik dní v mé špatné paměti, 1962/
PeopleSTAR (1 hodnocení)