5 měsíců

Volal jsem o pomoc,
nikdo za mnou nepřišel!
Modlil se k bohu,
ale ani on neslyšel!
Nevím jak jsem to dokázal,
že v tu dobu jsem nevisel!
Byl jsem úplně na dně
a každý mě přehlížel!

Celé dny na ulici,
úplně bez peněz!
Obědval jsem vzduch,
"hlavně se nepřejez"!
V noci zima a být venku,
to nikomu nepřeješ!
Hledáš jen místo,
kde se na chvíli zahřeješ!

Byli to dlouhé dny,
řešení stále nikde!
Chtěl jsem chytit to štěstí,
které se jenom mihne!
Promítal jsem si svůj život,
jako bych seděl v kině!
A říkal jsem si za co?
Fakt jsem taková svině?

Z práce do práce!
Přespávání v autě!
Udělal jsem krok z louže
a byl jsem zase v blátě!
Když v tom jsem poznal lidi,
kteří se topí v zlatě.
A jejich nabídka zněla,
tak svatě!

Sice na ulici,
ale už bez strachu.
Teď jsem tam byl s pocitem,
že už na ní neskapu!
Bylo na čase začít,
novou etapu!
S myšlenkou jen jednou,
že se ze všeho vyhrabu!

Pamatuji si každý ten den,
jako by byl včera!
Pamatuji si všechny tváře,
které mě vzali, za svého "partnera"!
Byli schopní mě utopit v penězích,
v té situaci fakt nádhera!
Jako by bylo úplné ticho,
hrála jen opera!

Už jsem nemrzl na ulici,
poznal luxus hotelu!
Mrazí mě po zádech,
jen si na to vzpomenu!
Najednou život,
úplně bez mantinelu.
A oběť znamenala,
být stále jen ve střehu.

Už se to nedalo snášet,
po nocích se někam vláčet.
Nikdy jsem nechtěl,
žít život toho sráče!
A nejsem typ člověka,
který, jak někdo píská skáče.
Už jsem nechtěl být v pozici,
jejich spoluhráče!

Trvalo to dlouho,
nakonec jsem se od nich odtrhnul!
A velkou tlustou čarou,
tenhle život podtrhnul!

Možná, že už byl konec,
jenže ne pro moje vědomí.
Nechtělo mě nechat spát,
moje černé svědomí.
I když jsem si říkal,
že to časem přebolí.
Tak jsou tu věci,
které se od nás nepovolí!

Hodinový spánek denně,
v hlavě jen zmatek.
A takhle se to táhlo,
nějaký pátek.
Ta nejdelší cesta,
bez jakýchkoliv zkratek.
Asi jedna,
z těch největších splátek.

Týdny přemýšlení,
vůbec o smyslu života.
Jako bych byl nahozen,
na autopilota.
Pořád jen 4 stěny,
totální samota!
A vedle všeho krásného,
nastala slepota!

A když už jsem to chtěl skončit!
byl tu její pohled!
Dívali se na mě její oči
a hasila mě, když jsem začínal hořet!
Topil jsem se v nich,
jako by byli, to nejhlubší moře!
A ze všeho nejvíc,
v její pokoře!