Hvězdáři kdysi roztočili Zemi
a pozvedli ji z širých kalných vod.
Od těch dob marně hledáš pevný bod,
Človíčku Červe. Ukřičený, němý.
Tak se to mele: kosti, slova, šrot,
peklo a nebe, nahoře a dole.
Zem semlela se na válečné pole,
hrot katedrály v křivý hromosvod.
Rveme se s větrem, vesmírem a těmi,
kdo chtějí Boha dělit třemi
a v botě mají kopyto.
Giordano Bruno, odvolej, ty vole!
Tělo mi láme duši v kole.
Mám žízeň. A mám dopito.
(ze sbírky "Všehomír", 2015)
a pozvedli ji z širých kalných vod.
Od těch dob marně hledáš pevný bod,
Človíčku Červe. Ukřičený, němý.
Tak se to mele: kosti, slova, šrot,
peklo a nebe, nahoře a dole.
Zem semlela se na válečné pole,
hrot katedrály v křivý hromosvod.
Rveme se s větrem, vesmírem a těmi,
kdo chtějí Boha dělit třemi
a v botě mají kopyto.
Giordano Bruno, odvolej, ty vole!
Tělo mi láme duši v kole.
Mám žízeň. A mám dopito.
(ze sbírky "Všehomír", 2015)
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Co pohladí nám duši- Jana Polcarová
Tak málo, co pohladí nám duši Ranní svítání a milý úsměv na tváři Pohlazení po v...
Jako kočka na sluníčku - Petronila Ševčíková
Protahuji se slastně, jako kočka na sluníčku... touha dívá se tvýma očima... mé ...
Město vstává do chladného rána - Martina Daňková
Město vstává do chladného rána. Je to snad hřích a žádný smích. Kolik lidí vstá...
Tak málo, co pohladí nám duši Ranní svítání a milý úsměv na tváři Pohlazení po v...
Jako kočka na sluníčku - Petronila Ševčíková
Protahuji se slastně, jako kočka na sluníčku... touha dívá se tvýma očima... mé ...
Město vstává do chladného rána - Martina Daňková
Město vstává do chladného rána. Je to snad hřích a žádný smích. Kolik lidí vstá...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva