BALADA ČESKÁ - Jan Neruda

Žil jednou v Čechách smavý rek,
vám známý rytíř Paleček;
on samý šprým a nápad byl,
rád dobře jeď a dobře pil
a lidem dobře činil.

Rád jeď a pil, jak povídám,
však ještě něco dodat mám:
on též rád bloudil po Čechách -
a pak byl vždy jak v mátohách
a nevěděl, kde stojí.

" Nu, nu" - kdys zazněl náhle hlas-
" pan rytíř je už ve snách zas ?"
A Paleček jak přimražen!
Aj, před ním kolo bujných žen
a vprostřed Vesna sama.

" Jen neboj se, tys celý muž,
ty se mi ze všech líbíš - nuž
mé slovo k smělosti tě zve-
rci jakékoli přání své -
však vtipně a hbitě!"

Již rytíř bez všech rozpaků
si hodil hlavou: " Tedy řku
a prosím: až bych jednou zdech;
mne výročně vždy ožít nech,
na osm dní - to s jara!

Když svět zas jednou krásným je,
když zem se celá rozsměje,
pak, Vesno, milostivá buď,
na osm dní mne vzbuď!"
A Vesna kývla: ,, Staň se !"

Od časů těch, děj se co děj,
fialek vůní budí jej,
slavíkův ven jej volá hlas,
pan rytíř vstává bujný zas
a rozkročí se krajem.

Kraj český, jindy smuten, tich,
je pojednou pak samý smích,
a celý ten náš český svět
je samý zpěv a samý květ -
však krátce jen, ach krátce!

Vždyť umluvil si rek náš s ní
jen blažených vždy osm dní!
Pak vrací se zas v dumnou říš
a Vesna dá mu medu číš-
on opiv se zas usne.