Ne, já neumím básně psát,
jak komu snad se hodí,
báseň ta ve mně musí zrát,
abych ji vysvobodil,
aby se větry nad ní přehnaly
a ulekla se mého žití,
aby tundry a pouští úpaly
od věků k dnešku jako krupobití
stanuly náhle nade mnou
jak pozdrav od Medúzy.
Otevřu oči. Spatřím tajemnou
tvář Múzy.
jak komu snad se hodí,
báseň ta ve mně musí zrát,
abych ji vysvobodil,
aby se větry nad ní přehnaly
a ulekla se mého žití,
aby tundry a pouští úpaly
od věků k dnešku jako krupobití
stanuly náhle nade mnou
jak pozdrav od Medúzy.
Otevřu oči. Spatřím tajemnou
tvář Múzy.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva