Ne, já neumím básně psát,
jak komu snad se hodí,
báseň ta ve mně musí zrát,
abych ji vysvobodil,
aby se větry nad ní přehnaly
a ulekla se mého žití,
aby tundry a pouští úpaly
od věků k dnešku jako krupobití
stanuly náhle nade mnou
jak pozdrav od Medúzy.
Otevřu oči. Spatřím tajemnou
tvář Múzy.
jak komu snad se hodí,
báseň ta ve mně musí zrát,
abych ji vysvobodil,
aby se větry nad ní přehnaly
a ulekla se mého žití,
aby tundry a pouští úpaly
od věků k dnešku jako krupobití
stanuly náhle nade mnou
jak pozdrav od Medúzy.
Otevřu oči. Spatřím tajemnou
tvář Múzy.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
TŘI MALÉ PÍSNĚ - HUGO VON HOFMANNSTHAL
Má milá řekla: "Jdi si, jdi, nic jsi mi neslíbil. Člověk je stvořen pro lásku, n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva