Ať zvedneme cokoli,
a upustíme-li,
země k sobě si přitáhne.
Jen ten dým nebo peříčko,
větřík v okolí odvane.
Také sám, k zemi pad,
cestou tak, již mnohokrát.
Vážíš, přírodní hříčko,
každému i srdíčko.
Myšlenka jako kámen,
však probouzí se ránem.
V roli, svěšených ramen,
a po modlení ámen.
Pozvedá se a křísí,
proměnou v to peříčko.
Z chmurných svých všech vizí,
i zúrodněné políčko.
V mysli jas, svěžest a kvas,
pocit lehkosti i krás.
Díky ti, přírodní hříčko.
a upustíme-li,
země k sobě si přitáhne.
Jen ten dým nebo peříčko,
větřík v okolí odvane.
Také sám, k zemi pad,
cestou tak, již mnohokrát.
Vážíš, přírodní hříčko,
každému i srdíčko.
Myšlenka jako kámen,
však probouzí se ránem.
V roli, svěšených ramen,
a po modlení ámen.
Pozvedá se a křísí,
proměnou v to peříčko.
Z chmurných svých všech vizí,
i zúrodněné políčko.
V mysli jas, svěžest a kvas,
pocit lehkosti i krás.
Díky ti, přírodní hříčko.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z pří jsi
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
Z těch vše se křísí i s nimi mísí. Vzdech zní obrysy, s rysy čí viny, tře své s...
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva