dnes má svátek:
Denslovanskýchvě...
Denslovanskýchvě...
Ať zvedneme cokoli,
a upustíme-li,
země k sobě si přitáhne.
Jen ten dým nebo peříčko,
větřík v okolí odvane.
Také sám, k zemi pad,
cestou tak, již mnohokrát.
Vážíš, přírodní hříčko,
každému i srdíčko.
Myšlenka jako kámen,
však probouzí se ránem.
V roli, svěšených ramen,
a po modlení ámen.
Pozvedá se a křísí,
proměnou v to peříčko.
Z chmurných svých všech vizí,
i zúrodněné políčko.
V mysli jas, svěžest a kvas,
pocit lehkosti i krás.
Díky ti, přírodní hříčko.
a upustíme-li,
země k sobě si přitáhne.
Jen ten dým nebo peříčko,
větřík v okolí odvane.
Také sám, k zemi pad,
cestou tak, již mnohokrát.
Vážíš, přírodní hříčko,
každému i srdíčko.
Myšlenka jako kámen,
však probouzí se ránem.
V roli, svěšených ramen,
a po modlení ámen.
Pozvedá se a křísí,
proměnou v to peříčko.
Z chmurných svých všech vizí,
i zúrodněné políčko.
V mysli jas, svěžest a kvas,
pocit lehkosti i krás.
Díky ti, přírodní hříčko.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Civilizace
To je ta naše láska, již si sami tvoříme. A to, že ve švech praská, tím, jak se ...
Bodliny
Bodnou, píchnou i zalomí se, ranka krvácí, zánět hnisá. Hojí se také kompromisem...
-Děs-
Báseň i dnes, a co přednes? Bere mě děs, jenž múzu odnes.
To je ta naše láska, již si sami tvoříme. A to, že ve švech praská, tím, jak se ...
Bodliny
Bodnou, píchnou i zalomí se, ranka krvácí, zánět hnisá. Hojí se také kompromisem...
-Děs-
Báseň i dnes, a co přednes? Bere mě děs, jenž múzu odnes.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva