On:
Ach, jak jsi krásná,
jemná, řízná a spásná.
Jakou barvu máš a vůni,
ty lásko má, v bezedné tůni.
Jak mne opájíš i hlavu motáš
a v objetí vždy spoutáš.
Ona:
Ach, jak vábná tvá slova,
tak podmanivá a snová.
Jakou silou na mne hrají
i srdce mé, jak v ráji.
Také ty mne opájíš,
hlavu motáš, když svádíš.
On:
Skládám verše pro tebe,
ze sedmerého nebe.
Z citu svého pro radost,
hřejivá opravdovost.
Ty však jsi jen víla snů,
nad jejíž něhou žasnu.
Ona:
Netruchli ty básníku,
nad šalbou mého vzniku.
Já jsem jen snová bytost,
tvá pomíjivá lítost.
Vysněný tvůj ideál,
jenž nikdy život nedal.
(24.5.2020)
PeopleSTAR (0 hodnocení)