Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Lež -
Kam se pohnež, tam se ohneš, sám jdeš pro lež a než se naděješ, spěješ taktéž v ...
?
Odkud kráčíme a kam? Odnikud nikam? Osud není klam, pro blud ráčíme tam i měnit ...
Bohužel a bohudík
Co uzřel tak, touhu i zvyk, účel slohu, nad to z ní vzlyk, jak pomůže slovu o vz...
Kam se pohnež, tam se ohneš, sám jdeš pro lež a než se naděješ, spěješ taktéž v ...
?
Odkud kráčíme a kam? Odnikud nikam? Osud není klam, pro blud ráčíme tam i měnit ...
Bohužel a bohudík
Co uzřel tak, touhu i zvyk, účel slohu, nad to z ní vzlyk, jak pomůže slovu o vz...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva