Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Ústa -
Ústa němá, mluvná, zpěvná, úsměvná luna zjevná. K smíchu, k pláči, k hříchu tém...
Obličeje a oči
Obličeje Ty obyčejně němé, vyzdobí v ceně jemné sněné i zhloubi zjevně. Oči V...
Obličeje
Ty obyčejně němé, vyzdobí v ceně jemné sněné i z hloubi zjevně.
Ústa němá, mluvná, zpěvná, úsměvná luna zjevná. K smíchu, k pláči, k hříchu tém...
Obličeje a oči
Obličeje Ty obyčejně němé, vyzdobí v ceně jemné sněné i zhloubi zjevně. Oči V...
Obličeje
Ty obyčejně němé, vyzdobí v ceně jemné sněné i z hloubi zjevně.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva