Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ranní ptáče
Venku hustá mlha, také pustá v hlavě. K vzteku ústa zvrhlá, znakem vrůstá hlavně...
Z roční točny
V obličeji obyčejný, oči stočí, co s čím sloučí. V ústech úspěch, pro vzdech o ...
- Tam -
A kam je to, větou jen tou v klam jetou? Kabát nazvat "nápad na pád" a chápat k...
Venku hustá mlha, také pustá v hlavě. K vzteku ústa zvrhlá, znakem vrůstá hlavně...
Z roční točny
V obličeji obyčejný, oči stočí, co s čím sloučí. V ústech úspěch, pro vzdech o ...
- Tam -
A kam je to, větou jen tou v klam jetou? Kabát nazvat "nápad na pád" a chápat k...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva