Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Den za dnem
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
Pro mne
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
Spěch v obsah forem
Odlišných i těch podobných v pojem. Od pyšných, ozdobných v dojem, hříšných či z...
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
Pro mne
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
Spěch v obsah forem
Odlišných i těch podobných v pojem. Od pyšných, ozdobných v dojem, hříšných či z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva