Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Osvěta
Do světa ticha, osvěta se míchá. Zvučí své pleticha, ručí, co vzkvétá. Splétá ...
Staccata a legata
Snad tak v zátah psát i získat, v ztrátách hra ta, zkrat si stýskat. Nelekat se...
Jémine
Co jen víme o své vině, to jiné, co se promine, i to, čeho se bojíme, to skryto,...
Do světa ticha, osvěta se míchá. Zvučí své pleticha, ručí, co vzkvétá. Splétá ...
Staccata a legata
Snad tak v zátah psát i získat, v ztrátách hra ta, zkrat si stýskat. Nelekat se...
Jémine
Co jen víme o své vině, to jiné, co se promine, i to, čeho se bojíme, to skryto,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva