Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kde to jsem
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
V opak
A ještě něco to kdeco. Copak? Opak. Čeho? I svého, zvláště ze zlého dobré z dobr...
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
V opak
A ještě něco to kdeco. Copak? Opak. Čeho? I svého, zvláště ze zlého dobré z dobr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva