Stoupal vzhůru, tak stále výš,
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
až se již ztrácel v nebesích.
Kde, jakoby našel svou skrýš,
odpoután od poměrů psích.
Co to blábolíš, zavrčí na něho žena.
Neslyšíš, skládám báseň.
Ale toho se nenajíš, já vařím oběd.
Nejen chlebem živ jest člověk,
ale i nebem, vždy opět.
Promiň, dělala jsem si legraci,
oběd vařím pro sebe.
Ty jdi si pro chleba, v akci.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
- O ní -
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva