Co ta sama zná, ví, zmůže,
za chaosu sen vnadných slov.
Vázaná jen na výztuže,
na svou osu a nad ní krov.
Hledá se i vzletná slova,
vkládá znak do souhry větné.
Předá své, ta zpětná smlouva,
padá tak, jak dohry přetne.
za chaosu sen vnadných slov.
Vázaná jen na výztuže,
na svou osu a nad ní krov.
Hledá se i vzletná slova,
vkládá znak do souhry větné.
Předá své, ta zpětná smlouva,
padá tak, jak dohry přetne.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
My lidé
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
Kde to jsem
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
Kde to jsem
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva