V krásném údolí,
plném vonných květů,
u srdce až zabolí,
vyprávět chci o tom světu.
Malý zámeček tady stojí,
v něm přebývá Bílá paní,
kdo se bojí - neobstojí,
děsivé příběhy, vypráví se o ní.
V noci straší na cimbuří,
měsíc v úplňku ji hlídá,
někdy zase bouře zuří,
hromy, blesky k tomu přidá.
A já se ráda krásně bojím,
někdy nemohu se dočkat,
pod starou lípou skryta stojím,
až vyjde, musím na ni počkat.
Pak snad ani nedýchám,
vstřebávám to tajemno,
tak často o ní neslýchám,
v tom určitě jsme za jedno.
Najednou kamsi mizí,
cítím jen lehký vánek,
nic už není pro mě cizí,
snad přemohl ji také spánek.
plném vonných květů,
u srdce až zabolí,
vyprávět chci o tom světu.
Malý zámeček tady stojí,
v něm přebývá Bílá paní,
kdo se bojí - neobstojí,
děsivé příběhy, vypráví se o ní.
V noci straší na cimbuří,
měsíc v úplňku ji hlídá,
někdy zase bouře zuří,
hromy, blesky k tomu přidá.
A já se ráda krásně bojím,
někdy nemohu se dočkat,
pod starou lípou skryta stojím,
až vyjde, musím na ni počkat.
Pak snad ani nedýchám,
vstřebávám to tajemno,
tak často o ní neslýchám,
v tom určitě jsme za jedno.
Najednou kamsi mizí,
cítím jen lehký vánek,
nic už není pro mě cizí,
snad přemohl ji také spánek.
PeopleSTAR (11 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva