V krásném údolí,
plném vonných květů,
u srdce až zabolí,
vyprávět chci o tom světu.
Malý zámeček tady stojí,
v něm přebývá Bílá paní,
kdo se bojí - neobstojí,
děsivé příběhy, vypráví se o ní.
V noci straší na cimbuří,
měsíc v úplňku ji hlídá,
někdy zase bouře zuří,
hromy, blesky k tomu přidá.
A já se ráda krásně bojím,
někdy nemohu se dočkat,
pod starou lípou skryta stojím,
až vyjde, musím na ni počkat.
Pak snad ani nedýchám,
vstřebávám to tajemno,
tak často o ní neslýchám,
v tom určitě jsme za jedno.
Najednou kamsi mizí,
cítím jen lehký vánek,
nic už není pro mě cizí,
snad přemohl ji také spánek.
plném vonných květů,
u srdce až zabolí,
vyprávět chci o tom světu.
Malý zámeček tady stojí,
v něm přebývá Bílá paní,
kdo se bojí - neobstojí,
děsivé příběhy, vypráví se o ní.
V noci straší na cimbuří,
měsíc v úplňku ji hlídá,
někdy zase bouře zuří,
hromy, blesky k tomu přidá.
A já se ráda krásně bojím,
někdy nemohu se dočkat,
pod starou lípou skryta stojím,
až vyjde, musím na ni počkat.
Pak snad ani nedýchám,
vstřebávám to tajemno,
tak často o ní neslýchám,
v tom určitě jsme za jedno.
Najednou kamsi mizí,
cítím jen lehký vánek,
nic už není pro mě cizí,
snad přemohl ji také spánek.
PeopleSTAR (11 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva