Brácho?!

Tečou mi slzy,
brácho, ty víš jak se cítím!
Nemám vůbec páru,
kam se vlastně řítím!
Jedna plus jedna
a naslepo řídím!

Jsi tu ty a moje holka,
důvod co mě nutí stát!
Stále do předu jít,
i když mám chuť to vzdát!
Pořád se přetvařovat,
nedat to na sobě znát!
Chci mít vedle sebe ty lidi
a na všechno ostatní srát!

Chodíme ve dvou
a kdo z nich chápe naše životy?
Tak prázdný,
jenom plný křivoty!
Když si jedeme svojí,
tak jsme u nich za exoty!
Jako by nikdo z nich nechápal,
co pro nás jsou důležité hodnoty!

Kdo chápe náš humor?
Nedostává se mi odpovědi!
Jsi osoba za kterou,
si můžu dojít ke zpovědi.
Ještě ve třiceti letech,
se budeme chovat jako malé děti!

Brácho tímhle ti chci říct,
že i já tobě chci být oporou!
A že, mě od tebe můžou tahat,
klidně ať mě ke zdi přikovou!
Jsi pro mě jednou,
tou důležitou osobou!

A kdykoliv bude potřeba,
tak chci být brácho ten!
Kdo tu pro tebe bude,
ať je noc a nebo den!
Nejsi pro mě jen tak někdo,
pro mě jsi rodiny člen!

A znáš definici,
mého slova rodina!
A moc dobře víš,
že to jen páru lidí množina.
Stojím brácho za tebou,
nespadnu jako kostky z domina!