Ty věčné hrozby i dary nebes,
té brány země, pekel a ráje.
Z nichž člověka tak bere děs,
avšak i slunce paprsky hraje.
Údery blesku a kamením,
vzedmuté vichry, mořské vlny.
To vše jakýmsi znamením,
čeho vesmírný prostor plný.
Na nebi úkazy, či snad objekty?,
a kolem i k zemi průlety.
Tam, kdesi v horách tajemný yetti,
přírodní prohry nebo vzlety.
Ale dýchat tu ještě můžeme,
a sluníčko nás zahřeje.
O věcech všech těch kážeme,
i tak, jak si člověk přeje.
Ta atmosféra - troposféra,
v níž dopřáno nám žíti.
Líbí se nám krajina ta která,
kde pokojného bytí.
té brány země, pekel a ráje.
Z nichž člověka tak bere děs,
avšak i slunce paprsky hraje.
Údery blesku a kamením,
vzedmuté vichry, mořské vlny.
To vše jakýmsi znamením,
čeho vesmírný prostor plný.
Na nebi úkazy, či snad objekty?,
a kolem i k zemi průlety.
Tam, kdesi v horách tajemný yetti,
přírodní prohry nebo vzlety.
Ale dýchat tu ještě můžeme,
a sluníčko nás zahřeje.
O věcech všech těch kážeme,
i tak, jak si člověk přeje.
Ta atmosféra - troposféra,
v níž dopřáno nám žíti.
Líbí se nám krajina ta která,
kde pokojného bytí.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro cit
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva