Jen taková malá a milá,
ve výklenku chrámové věže.
Ale kde se to jen usadila,
roste si tam svobodně a svěže.
Ze semínka zavátého,
do štěrbiny v omítce.
Kostela jednoho svatého,
kde koření jen mělce a řídce.
Břízko ty bílá, milá,
jednoho dne na tebe přijdou.
Pak vytrhne tě větší síla,
jakmile tě tady najdou.
A jistě nepřesadí tam, kam patříš,
na vhodné místo, do úrodné půdy.
Svého rozkvětu ty nespatříš,
neb ti zpřerážejí tvoje údy.
ve výklenku chrámové věže.
Ale kde se to jen usadila,
roste si tam svobodně a svěže.
Ze semínka zavátého,
do štěrbiny v omítce.
Kostela jednoho svatého,
kde koření jen mělce a řídce.
Břízko ty bílá, milá,
jednoho dne na tebe přijdou.
Pak vytrhne tě větší síla,
jakmile tě tady najdou.
A jistě nepřesadí tam, kam patříš,
na vhodné místo, do úrodné půdy.
Svého rozkvětu ty nespatříš,
neb ti zpřerážejí tvoje údy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva