Sbohem, déšť neustal, na Vídeňce mé lásky
plech štítů řinčí dál,
déšť stírá starou čtvrť a vymývá jí vrásky,
neustal ... neustal ...
Jednou ti řekne tam jen mlha z domů zbylá,
kudy jsem chodil sám.
Sbohem, déšť neustal, plech řinčí dál, má milá,
a já se usmívám.
plech štítů řinčí dál,
déšť stírá starou čtvrť a vymývá jí vrásky,
neustal ... neustal ...
Jednou ti řekne tam jen mlha z domů zbylá,
kudy jsem chodil sám.
Sbohem, déšť neustal, plech řinčí dál, má milá,
a já se usmívám.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
CHCI TO SLYŠET - Jan Skácel
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Ně...
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva