Ty jsi mé opožděné jaro!
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
V BŘEZOVÉM LESE - Jan Neruda
Co vše mi vypráví ten les, co hovorných tu stromů, co vše sem lidé napsali a nev...
DO ALBA D. F. IVANOVOVÉ - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
Co vše mi vypráví ten les, co hovorných tu stromů, co vše sem lidé napsali a nev...
DO ALBA D. F. IVANOVOVÉ - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva