Ty jsi mé opožděné jaro!
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NAROZENÍ KRISTOVO - K. J. ERBEN
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva