Charles Baudelaire VÝBOR Z KVĚTŮ ZLA
Podzimní
II.
Tvých očí sivý svit byl jindy plný vnady,
má sladká lásko! dnes vše hořkost vydává,
i láska tvá i krb mne nechá bez náhrady,
neb toužím po slunci, jak z moře povstává.
A přece miluj mne, mé srdce, buď jak matka,
ať špatný jsem a zlý, ať jsem i nevděčen!
Ať sestra, milenka, buď ty ta rozkoš krátká,
den jasný v podletí a západ bez mračen!
Ach na krátko! Hrob čeká lačný, nedočkavý!
Nech sklonit čelo mé a na tvém klíně skrýt,
ať vítám ve stesku, že odchází den žhavý,
ten měkký, žlutavý, jak podzim dává, svit.
PeopleSTAR (0 hodnocení)