(Bez nadpisu)
Já nezapomněl jsem, sousedko, naší villy -
ten tichý domek náš, tak odlehlý a bílý,
ni starou Venuši a Pomonu, jež v chudý
háj sotva sádrové své ukrývala údy,
ni slunce, z večera jež plným proudem teklo
a okny, po kterých se jeho světlo smeklo,
jak oko veliké v zvědavém nebi stálo,
na naše večeře tak dlouhé zřít se zdálo,
na prostý pokrm náš své svity rozlévajíc
a v prostých záclonách jen plátěných se tajíc.
Já nezapomněl jsem, sousedko, naší villy -
ten tichý domek náš, tak odlehlý a bílý,
ni starou Venuši a Pomonu, jež v chudý
háj sotva sádrové své ukrývala údy,
ni slunce, z večera jež plným proudem teklo
a okny, po kterých se jeho světlo smeklo,
jak oko veliké v zvědavém nebi stálo,
na naše večeře tak dlouhé zřít se zdálo,
na prostý pokrm náš své svity rozlévajíc
a v prostých záclonách jen plátěných se tajíc.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
Od Břemí Řach! třaskla rána. Vtržen do času, sedím teď na vratkém voru a říkám...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
* * * Vesmír mi buší kladivem na truhlu.
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
In articulo mortis … a shora námi nás orá jsa nejsoucí On.
Od Břemí Řach! třaskla rána. Vtržen do času, sedím teď na vratkém voru a říkám...
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
* * * Vesmír mi buší kladivem na truhlu.
Cherubín troubí na kost fanfáru Vít Slíva
In articulo mortis … a shora námi nás orá jsa nejsoucí On.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva