Má duše je rozervaná,
snad na tisíce střepin.
Nebyla jsem milovaná,
teď přibývá jen šedin.
Neexistují dva stejní lidé,
jeden příliš miluje,
kolem kvetou růže bílé
a druhý, jen lásku slibuje.
A já jsem uvěřila tobě,
že jsem tvoje jediná,
tak ublížila jsem sama sobě,
jak teď dlouhá, je i vteřina.
Ze spárů trápení a smutku,
jen těžko se teď dostanu,
mě jsi odhodil jako loutku,
kdo se postaví, na mou obranu?
Odnikud žádnou pomoc nečekám,
chci se ze žalu v noci vyplakat,
v tichu noci, k modlitbě poklekám,
nikomu už věrnost - nechci přísahat.
snad na tisíce střepin.
Nebyla jsem milovaná,
teď přibývá jen šedin.
Neexistují dva stejní lidé,
jeden příliš miluje,
kolem kvetou růže bílé
a druhý, jen lásku slibuje.
A já jsem uvěřila tobě,
že jsem tvoje jediná,
tak ublížila jsem sama sobě,
jak teď dlouhá, je i vteřina.
Ze spárů trápení a smutku,
jen těžko se teď dostanu,
mě jsi odhodil jako loutku,
kdo se postaví, na mou obranu?
Odnikud žádnou pomoc nečekám,
chci se ze žalu v noci vyplakat,
v tichu noci, k modlitbě poklekám,
nikomu už věrnost - nechci přísahat.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
ZÁTIŠÍ - Vít Obrtel
Déšť za okny mlýnice. Hejna koček na bachratých pytlech, také kvočna kvokající j...
VYŠEL JSEM DŘÍV NEŽ HVĚZDA RANNÍ - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si --- to...
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
ZÁTIŠÍ - Vít Obrtel
Déšť za okny mlýnice. Hejna koček na bachratých pytlech, také kvočna kvokající j...
VYŠEL JSEM DŘÍV NEŽ HVĚZDA RANNÍ - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si --- to...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva