Pršelo, jen se lilo,
a v okapovém žlabu,
topil se ve vodě brouk.
I srdce, ve mně ožilo,
jak hrabal se tu ve srabu.
Tak jsem to celé okouk,
a podal mu dřevěnou hůl.
Brouk, chytil se tak napůl,
pak cele se udržel.
Já hůl k sobě přisunul,
a chroustka letního uzřel.
I postavil ho na nohy,
na okenní parapet.
V bytovém svém podkroví,
by vrátit se mohl zpět.
Brouk se příliš nehýbal,
jak otřesen byl celý.
Slabost svoji neskrýval,
v pohybech byl nesmělý.
A to se již stmívalo,
kdy stále jen pršelo.
Co, nocí se skrývalo,
a oko brouka zřelo?
Pak ráno tam již nebyl,
nabral sil a odletěl.
Tak já jsem ho zachránil,
a dobrý pocit měl.
a v okapovém žlabu,
topil se ve vodě brouk.
I srdce, ve mně ožilo,
jak hrabal se tu ve srabu.
Tak jsem to celé okouk,
a podal mu dřevěnou hůl.
Brouk, chytil se tak napůl,
pak cele se udržel.
Já hůl k sobě přisunul,
a chroustka letního uzřel.
I postavil ho na nohy,
na okenní parapet.
V bytovém svém podkroví,
by vrátit se mohl zpět.
Brouk se příliš nehýbal,
jak otřesen byl celý.
Slabost svoji neskrýval,
v pohybech byl nesmělý.
A to se již stmívalo,
kdy stále jen pršelo.
Co, nocí se skrývalo,
a oko brouka zřelo?
Pak ráno tam již nebyl,
nabral sil a odletěl.
Tak já jsem ho zachránil,
a dobrý pocit měl.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Někdo
Kráčí po schodech, a již u dveří. Co mi tak svěří, až, se tají dech. Stále však...
Zubatá
Sladkost, v kyselost, kazí zuby. Kyselost, v hořkost, cení zuby. Hořkost, v sl...
Kam patříš?
Do kterého vzorníku, ustájené ohrádky? Kde roníš slzy vzlyků, pro život stavem v...
Kráčí po schodech, a již u dveří. Co mi tak svěří, až, se tají dech. Stále však...
Zubatá
Sladkost, v kyselost, kazí zuby. Kyselost, v hořkost, cení zuby. Hořkost, v sl...
Kam patříš?
Do kterého vzorníku, ustájené ohrádky? Kde roníš slzy vzlyků, pro život stavem v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva