Naslouchal tichu,
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
- O ní -
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva