Naslouchal tichu,
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Naivita
V báji si zní ta, hájí, sní, vítá. Znají ji ti tam, v ráji i vžitá.
Čistý list
Popsat lze jej snadno, jde o to čím a jak. Vyjádřit svůj znak, záporno či kladno...
Básník a jeho láska
On: Ach, jak jsi krásná, jemná, řízná a spásná. Jakou barvu máš a vůni, ty lásko...
V báji si zní ta, hájí, sní, vítá. Znají ji ti tam, v ráji i vžitá.
Čistý list
Popsat lze jej snadno, jde o to čím a jak. Vyjádřit svůj znak, záporno či kladno...
Básník a jeho láska
On: Ach, jak jsi krásná, jemná, řízná a spásná. Jakou barvu máš a vůni, ty lásko...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva