Naslouchal tichu,
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
V snách
Na chvíli se odpoutat, v tah síly i plod z poupat. Pílí v snách pnout a stoupat...
Hlas srdce
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
- Atd -
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
Na chvíli se odpoutat, v tah síly i plod z poupat. Pílí v snách pnout a stoupat...
Hlas srdce
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
- Atd -
A tak dále nenadálé. Co je dbalé, v ztrátách stále, atak dojem. A to zralé s v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva