Naslouchal tichu,
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
svědomí vlastního hříchu.
Té symfonické básni,
jež i myšlenky krásní.
Tichému stříbru jiskření,
také hlasu svého srdce.
Stavu snivého jitření,
však s náhlou změnou prudce.
Za oknem pak vítr zadul
a impresi vrátil expresi.
Tak symfonii půl na půl,
obohatil vnější směsí.
Vítr se opět utišil,
v jiném již dějství básně.
Vpád hudbu ticha povýšil,
do noty jeho halasné.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vrstvy
Hromadí své, pro život duše od mládí množí plod k poruše. Skrz ty vrstvy se rod...
Prostá
Všude straší klidu není co to naši dobu mění. Chudé snáší lidu jmění notu krášl...
Vynikající
Viník kající se i hájící své, viní, haní sice, stíní lhaní více.
Hromadí své, pro život duše od mládí množí plod k poruše. Skrz ty vrstvy se rod...
Prostá
Všude straší klidu není co to naši dobu mění. Chudé snáší lidu jmění notu krášl...
Vynikající
Viník kající se i hájící své, viní, haní sice, stíní lhaní více.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva