Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
EXTÁZE - Jožka Husek
Svit hvězdy planoucí zasáhl duši mou v extázi uprostřed rozjímání Oblaka unáší ...
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
EXTÁZE - Jožka Husek
Svit hvězdy planoucí zasáhl duši mou v extázi uprostřed rozjímání Oblaka unáší ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva