Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
V BŘEZOVÉM LESE - Jan Neruda
Co vše mi vypráví ten les, co hovorných tu stromů, co vše sem lidé napsali a nev...
DO ALBA D. F. IVANOVOVÉ - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
Co vše mi vypráví ten les, co hovorných tu stromů, co vše sem lidé napsali a nev...
DO ALBA D. F. IVANOVOVÉ - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva