Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si - to, ...
VŠECHNO PROTI NÁM - Jan Skácel
Vše o čem se nám v dětství zdávalo a také to co nikoho by ani ve snu nenapadlo ...
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si - to, ...
VŠECHNO PROTI NÁM - Jan Skácel
Vše o čem se nám v dětství zdávalo a také to co nikoho by ani ve snu nenapadlo ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva