Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
DRAMA - Vítězslav Nezval
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
DÁLNICE ŽIVOTA - Alena a Zlata Tannenbergerovy
Ukrytá v křoví Těch dalekých cest Šumění listí snad mi poví Pěšinku ke štěstí Kd...
BÁSEŇ - Richard Uher
Mé ženě se líbí báseň Františka Branislava Večer u studny Snad proto že píseň a ...
V tom domě kde už nebydlí Pije svou starou sklenku grogu A hledí na strakatou do...
DÁLNICE ŽIVOTA - Alena a Zlata Tannenbergerovy
Ukrytá v křoví Těch dalekých cest Šumění listí snad mi poví Pěšinku ke štěstí Kd...
BÁSEŇ - Richard Uher
Mé ženě se líbí báseň Františka Branislava Večer u studny Snad proto že píseň a ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva