Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.
Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
ZRAZENÁ -Hanuš Jelínek
Já od francouzské gardy jsem měla milého, žhavého v milování, mladého, švarného....
Svícny zrcadla a jedna stará lampa Žena tetovaná od prstů až k rameni vystrojila...
Z PLAMENE A JASU - M. J. Lermontov
Když zpívá - zvuky slastně tají, tak jako ústa v polibcích, když vzhlédne, anděl...
ZRAZENÁ -Hanuš Jelínek
Já od francouzské gardy jsem měla milého, žhavého v milování, mladého, švarného....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva