Dámy - jaká jsme rasa !!!

Složila jsem báseň na pány - avšak pobavení, mlčení, kritika, se na mou hlavu snesla,
zaveršuji tedy i na téma - dámy - Ach Bože - jak hluboko jsem klesla.

Dámy, jestlipak víte, jaká jsme rasa,
pánové o nás takto smýšlí - dračice, kráva, stará, první klasa.

Držíme při sobě, v lásce jsme sokyně,
v posteli nudná myš nebo sexuální bohyně.

Těla si závidět, úporně cvičit,
vzájemně se nenávidět, detailně zážitky líčit.

Namalovat se decentně či jako kraslice,
držet dietu, naopak žrát jako prasnice.

Svěřit se s tajemstvím - nevěrná káča,
z kuchyně paty nevytáhnout, po snídani zas přijde sváča.

Pomáhat, utěšovat, pokorné dámy,
milovat, citově strádat, mít na duši šrámy.

Nosit kalhoty, či krátkou sukýnku,
do ní se nevejdeš, na vlásku vytvořit lokýnku.

Starat se o děti, pečovat o pána domu,
v kavárně za sebe platit, nevyhneš se tomu.

Chlácholit, vytvářet útulný domov,
sednout si na chvíli a dát si pohov.

Škrtit výdaje, utrácet zbytečně,
milovat muže bezmezně, večer ulehnout konečně.