Voláš mě z nejhlubších hlubin.
Vzpomínky světélkují
jak ploutve moudré ryby,
která si nalezla skrýši
před tíhou vod.
A mě jak hlubinnou rybu
z úkrytu vymrštil výbuch,
rozmetal poklady dětství
i prsten zásnubní.
Zmítám se na mělčině,
osleplá, bez paměti.
Vzpomínky světélkují
jak ploutve moudré ryby,
která si nalezla skrýši
před tíhou vod.
A mě jak hlubinnou rybu
z úkrytu vymrštil výbuch,
rozmetal poklady dětství
i prsten zásnubní.
Zmítám se na mělčině,
osleplá, bez paměti.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva