Dnešní den 23.11.2012

Dneska jsem na spěch měl,
protože jsem vstávat nechtěl.
Nakonec jsem vstáti musel,
a do školy autem jel.

Benzín jsem musel natankovat,
a pak do Křimic chvátat.
Všude samý kolony,
ubíhaly hodiny.

Už jsem na nich osm měl,
kdy jsem už tam přijel.
Do třídy jsem rychle šel,
abych pozdní příchod neměl.

Měli jsem KOPku,
psali jsem i slohovku.
A to bylo v němčině,
při té druhé hodině.

Doprava a přeprava,
železniční tratě.
Učitelka povídá,
o Čechách i o Kanadě.

Pak nás ekonomika překvapí,
další souboj s pamětí.
Já zas umím na pětku,
je tu spoustu svědků.

Třeba Danča například,
měla mi dát příklad.
Já jsem řekl v jednu větu,
o tom našem krásném světu.

Pak jsme měli učetnictví,
dělalo se s učebnicí.
Tam jsou různé tabulku,
tam se psali poplatky.

Pak už ale zazvonilo,
a domů se šlo.
Na parkáči cígo bylo,
Martinovi blbě bylo.

Pak jsme sedli do auta,
jeli jsme do světa.
Do Plzně nitra,
rozsvícená jsem měl světla.

Na hlaváku jsem zastavil,
Ondřeje vysadil.
Pak jsem s Honzou městem jel,
jsem projížděl.

U Tyršova mostu doleva,
auto jelo ještě zprava.
Pak jsem tam dal jedničku,
a už jedu k výsluníčku.

Přes Radobyčice jedu,
doleva to objedu.
Je zde povolení,
pouze pro pracovní dění.

Za mostem doprava,
pak zase doleva.
Pak tam Honzu vysadím,
přes Černice uháním.

U benziny po kruháči,
pak naproti k Koterovu.
Smějí se mě nějaké káči,
u KFC na rohu.

Pak do Plzence přijedu,
segedín tam dostanu.
Pak jedu už domů,
ještě má tu stokorunu.

Na pivo chuť mám,
to bych se odreagoval.
S lidičkama řeč dám,
možná bych i doutník pokuřoval.

Pak jsem jel do Budějic,
ve hře trainz to neni nic.
Musím koukat na trať,
nechtěl bych však boural.

Cigáro přitom pokuřuji,
Ondrášovku lesní piji.
Pak tu sedím jen tak sám,
a básničky skládám.

Pokouším se o tu nejdelší,
ať to třeba někdo nesnáší.
Kdo má rád krátké,
neztratí se v řádce.

Když jsou verše dobře psány,
zasmějou se páni,dámy.
Děti tu místo také najdou,
i milenci tu veršík najdou.