Požatá sena vadnou, usychají,
proud vůně, plný svěží silice,
do hrudi vtéká. Šedé polní vrány
vzlétají k nebi, křídly šumíce.
Na svahu v mlze stojí duby šeré,
tvá prostá sukně jak len modrá je
a srdce v lásce bezměrné a vřelé
jak sladký plod svým teplem roztaje.
Ó tiché tůňky, kde se řeka točí,
kde vlhkým pískem dívčí stopy jdou!
Má mladosti! Skrz všechny dny a noci
do smrti donesu tě takovou!
PeopleSTAR (1 hodnocení)