Píšeš mi z Prahy: prší, prší bez ustání.
A tady padá stejný stesk: odpovídá mé psaní.
A je to tentýž déšť a stejná ochablost,
co bez pomlky padá na můj den a na mou noc,
do mého srdce dnes jak do propasti,
do srdce opilého steskem, teskného opilostí...
Náhle a vzácně v Praze kdybych byl,
déšť. věřím, smazal by mé pochyby
a ve stínu lampy, zas jistý tam kdesi ---
já naslouchal bych šťastným hláskům deště, bezhlesý.
A tady padá stejný stesk: odpovídá mé psaní.
A je to tentýž déšť a stejná ochablost,
co bez pomlky padá na můj den a na mou noc,
do mého srdce dnes jak do propasti,
do srdce opilého steskem, teskného opilostí...
Náhle a vzácně v Praze kdybych byl,
déšť. věřím, smazal by mé pochyby
a ve stínu lampy, zas jistý tam kdesi ---
já naslouchal bych šťastným hláskům deště, bezhlesý.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva