Když slzy odbíjejí půl, a v kuchyni jen prázdný stůl, co čekat dále od života?
Za oknem bláto, hnusná slota,
kapky padají po polštáři
a mozek křičí... Sprostý lháři!
Co sama počít touto dobou?
Venku jen vrány něco zobou, asi tvou duši k snídani.
Už zase další svítání.
Co mi jen přinese další den? Otvírám oči,
děsný sen. Čí realita?
Občas se každý přepočítá...
Za oknem bláto, hnusná slota,
kapky padají po polštáři
a mozek křičí... Sprostý lháři!
Co sama počít touto dobou?
Venku jen vrány něco zobou, asi tvou duši k snídani.
Už zase další svítání.
Co mi jen přinese další den? Otvírám oči,
děsný sen. Čí realita?
Občas se každý přepočítá...
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva