Pijte mé víno
můj lámejte chléb
a ženy zdobte květy mými
mých hlubin koluje v nich žár
Už nemám nic
co dala bych
zchudla jsem ztichla osaměla
s kříži stromů
nade mnou čnících
na nichž se rubáš zimy bělá
Čekejte zase můj dar
až přijde jaro
Až bude po vichřicích
/V poledním slunci, 1967/
můj lámejte chléb
a ženy zdobte květy mými
mých hlubin koluje v nich žár
Už nemám nic
co dala bych
zchudla jsem ztichla osaměla
s kříži stromů
nade mnou čnících
na nichž se rubáš zimy bělá
Čekejte zase můj dar
až přijde jaro
Až bude po vichřicích
/V poledním slunci, 1967/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva