Hrál kdosi na hoboj, a hrál už kolik dní,
hrál vždycky na večer touž píseň mollovou
a ani nerozžal si oheň pobřežní,
neb všechny ohně prý tu zhasnou, uplovou.
Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách,
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:
Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?
Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl
pod písní váhavou a jemnou, mollovou…
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:
jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou.
hrál vždycky na večer touž píseň mollovou
a ani nerozžal si oheň pobřežní,
neb všechny ohně prý tu zhasnou, uplovou.
Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách,
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:
Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?
Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl
pod písní váhavou a jemnou, mollovou…
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:
jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Petřín - David Šlechtický
V potu stoupám od Újezdu kolem Máchy, který sní za mnou město ještě šumí přede m...
Básnička nádherně smutná - Raven
K ránu jsem vedl tesklivé řeči a pak noc skončila, jako když utne žena mi pravi...
Verše pro maminku
Na nebi vítr mráčky honí vesele, roznáší vzduchem vůni kytiček. Nastala druhá má...
V potu stoupám od Újezdu kolem Máchy, který sní za mnou město ještě šumí přede m...
Básnička nádherně smutná - Raven
K ránu jsem vedl tesklivé řeči a pak noc skončila, jako když utne žena mi pravi...
Verše pro maminku
Na nebi vítr mráčky honí vesele, roznáší vzduchem vůni kytiček. Nastala druhá má...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva