Sviť, dálná hvězdo, hvězdo planoucí, ať setkávám se s tebou za nocí, ať paprsek tvůj z temnot přispěchá k mé choré duši jako útěcha, ať zbaven tíže, zbaven zemských pout za tebou vzhůru mohu volně plout.
Já viděl oči samý žár a jas (dávno už pro mne jejich plamen zhas), já jim však marnou touhou prokletý dodnes jak tobě spěchám v ústrety.